Teplýšovice

Pomník padlým v I. světové válce v obci Čeňovice

Pomník obětem I.světové války je umístěn v centru místní části Čeňovice na soukromém pozemku, parc.č, 104 v k.ú.Čeňovice. Je to žulový pomník ve tvaru mohyly v popředí se sochou lva, uprostřed pomníku je černá mramorová deska s vytesanými jmény padlých.


Jména padlých
z Čeňovic:
.
Pessr Josef (1890 - 1914)
Provazník Josef (1872 - 1915)
Křeček Jan (1891 - 1915)
Pěnkava Josef (1893 - 1915)
Šimek Josef (1893 - 1915)
Ottl Josef (1894 - 1915)
Jenčík František (1883 - 1916)
Nesvorný Antonín (1895 - 1916)
Matoušek Václav (1885 - 1917)
Šimek Václav (1899 - 1917)
Matoušek Jan (1883 - 1918)
Stejskal Ludvík (1886 - 1918)
Remek Antonín (1892 - 1915)

Obecní kronika

Obecní úřad Teplýšovice
Teplýšovice 24
256 01 Benešov

Telefony:
tel: +420 721237289

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Kronikář: Ing. Ondřej Škvor    

Úřední hodiny: pátek 17.00 hod.-19.00 hod.

 

Kronikářství
Dnešní doba vede k prohloubení zájmu o dějiny. Vedle velké historie lidstva, etnických skupin a národů se výrazně šíří a posiluje také vztah k dějinám zdánlivě malým.
Minulost místa, skupin obyvatel nebo osobností spjatých s lokalitou, různé místní činnosti  a události, které se v obci odehrály, dnes lákají. Stále se také zvyšuje zájem o dějiny rodiny a rodu. Dějiny nás obklopují a zároveň se neustále tvoří děním v každém nastávajícím, probíhajícím a vzápětí již uplývajícím okamžiku. Historií v běžném chápání se ale toto dění stává pouze tehdy, pokud je nějakým způsobem uloženo v paměti lidí. Kronika je jednou z forem záznamů historie.
Lze ji chápat jako odkaz generacím příštím. Naše obec se může právem pyšnit, že takový odkaz pro příští generace vlastní a vede. V kronice sepsané Dr. Karlem Pessrem nalezneme záznamy již z počátku 17. století.
Z kroniky vyčteme, kdo v kterém domě bydlel před více jak dvěma sty lety, komu a proč jej přenechal, či v kterém roce byl dům přestavěn. Tato část kroniky je i nejvíce žádanou a dotazovanou částí pro zdejší spoluobčany. Kronika dále líčí činnosti různých spolků, stavby silnic a objektů, kulturní a společenské dění či mapuje politické strany a zaznamenává volby do místní samosprávy. Neméně zajímavou částí jsou sepsané příběhy pamětníků.
 Druhá polovina 20. století, tak jako mnoha jiným činnostem, příliš nepřála a tak o této nechvalně proslulé době nemáme žádný písemný záznam. Jak již ale bylo zmíněno na začátku, dnešní doba skutečně vede k prohlubování zájmu o dějiny a tak se nám po mnoha letech podařilo pro obec sehnat kronikářku paní Renátu Procházkovou, která pokračuje v díle Dr. Pessra a střípek po střípku zachycuje dobu, která nebyla sepsána. Zároveň byla založena kro-nika nová, do které je průběžně zapisováno dění v naší obci. Nedílnou součástí obecní kroniky je velké množství historického materiálu a fotodokumentace.
Je potěšující zprávou, že mnoho spoluobčanů je k této činnosti nápomocno, rádo s kronikářkou spolupracuje a poskytuje pro nás velmi cenný historický materiál.
V srpnu 2010 kronikářka opět uspořádala besedu pro občany týkající se historie a kronikářství v naší obci.

Není určitě od věci zmínit, že vedle kroniky obce existují i kroniky různých spolků či organizací. Za zmínku určitě stojí kronika sboru dobrovolných hasičů, která existuje již 100let, kronika sokolská, kronika zdejší Základní školy a dokonce i pečlivě vedená kronika Mateřské školy.

 

Historie obce

Pokud jde o minulost obce, je možné říci, že každá ves má různé stáří, čímž je myšlena první zmínka o obci. Nejstarší z tohoto pohledu jsou Teplýšovice (1352), dále Čeňovice (1381) a následují Kochánov (1454), Humenec (1788) a Zálesí (1844). Pokud jde o panská sídla, je zde zmínka pouze ze 16. století o tvrzi v Čeňovicích, o zániku této tvrze není nic známo, v současné době se má za to, že tvrz mohla zaniknout v první polovině 17. století v době třicetileté války, nejspíše na jaře roku 1645, kdy u nedalekého Jankova (25 km jižně) proběhla největší bitva této války na území našeho státu. Je celkem pochopitelné, že v době před touto bitvou a po ní se krajem toulaly různé bandy vojenských zběhů a lupičů, kteří rabovali vesnice a některé i vypalovaly tak, že původní obyvatelstvo, pokud nějaké zbylo, se nazpátek již nevrátilo. Tak zřejmě dopadly i vesnice na území dnešního katastru Teplýšovic, které již dnes neexistují – Mrchojedy a Bahna.

Pokud se vrátíme do předhusitského období, nacházíme zde pouze zmínku o tom, že tato oblast byla místem, odkud pocházeli lapkové a záškodníci, kteří měli své opěrné body ve dvou sousedních vesnicích Kozmicích a Ostředku. Z husitského období zde také nejsou jasné zprávy o místních poměrech, snad to bylo dáno tím, že v okolí byly jak sídla, která měla v držení tradiční církev, tak i sídla jejichž majitelé byli ovlivněni husitskými myšlenkami (Český Šternberk a Hrádek u Vlašimi).

Začátkem 17. století (1603) patřilo dnešní území obce pod dva feudální velkostatky, část pod Český Šterberk a část pod Komorní hrádek. Tzv. Berní rula z roku 1654 uvádí zdejší území pod správu kouřimského kraje, ze stejného roku je soupis sídel tohoto kraje v němž jsou Teplýšovice uvedeny ve skupině 6 – 10 sícel a Čeňovice s Kochánovem ve skupině 1 – 5 sídel. Na sklonku třicetileté války vypukly na Vlašimsku selské nepokoje, které vrcholily tažením směrem od Vlašimi směrem na Český Šternberk. Toto tažení i když muselo procházet územím obce, zřejmě nemělo mezi obyvatelstvem žádný ohlas. Daleko větší ohlas však mělo povstání z roku 1775, povstání za zrušení nevolnictví. Hlavní organizátoři tohoto povstání byli ze sousedních Kozmic a měli zde hodně sympatizantů. To je patrné i z toho, že když došlo k tažení na zámek konopo¨iště, jedna z větví tohoto tažení směřovala z Kochánova na Benešov, tam se tyto větve spojily a společně směřovaly na zámek Konopiště. Tam bylo toto povstání krvavě potlačeno, vůdcové byli postříleni a ostatní organizátoři souzeni.

Území obce Teplýšovice nebylo nikdy v minulosti příliš frekventované, vzhledem k profilu a charakteru kopcovité a zalesněné krajiny (dalo by se říci že tento kout je svým způsobem zapadlý i dodnes). Například tato oblast vůbec není uváděna v soupisu poštovních tratí z první poloviny 19. století. Soupis obyvatelstva a domů z roku 1848 uvádí Teplýšovice s 37 domy, Čeňovice 33 domů, Humenec 19 a Kochánov 14, Zálesí bez údaje (zřejmě pouze hájovna). V tomtéž soupisu jsou Čeňovice a část obce Teplýšovice uvedeny jako poplužní dvory pod statkem v Třeběšicích, který patřil klášteru benediktinů v Emauzích. Zbylá část obce, to byli zřejmě tzv. svobodníci, majitelé či nájemci menších pozemků a polností.

Pokud jde o začínající průmyslovou výrobu v 19. století, tak se dá říci, že zde šlo pouze o výrobu navazující na zemědělskou činnost. z toho vyplývá, že v okolí byly pouze pivovary a lihovary. Stav počtu obyvatelstva dosáhl vrcholu okolo roku 1890 kdy je uváděno v Teplýšovicích 323 obyvatel, Čeňovice 221 obyvatel, Humenec 130, Kochánov 79, Zálesí 68, dohromady tedy 821 obyvatel. Od této doby docházelo k poklesu stavu obyvatelstva, např. v roce 1921 o 20 %, v současné době téměř o 60 % na necelých 400 obyvatel.

Začátkem 20. století došlo k oživení společenského života v obci. Byla založena občanská záložna „Kampelička“, dále v roce 1909 Sbor dobrovolných hasičů, v roce 1923 Sokol a začátkem dvacátých let také Vodní meliorační družstvo. V době protektorátu nejsou známy žádné významnější události v obci, pouze to, že v okolí působila skupina bývalých čs. důstojníků s úkrytem zbraní. V květnových dnech roku 1945 vznikl v sousedních Kozmicích ilegální Národní výbor, do kterého byli zapojeni i občané z Teplýšovic.

Poválečný vývoj ukazuje na převažující zemědělskou výrobu, průmysl byl v tomto období pouze v nedalekém Divišově. Po únoru 1948 začalo i zde docházet k tzv. kolektivizaci, vznikla první Jednotná zemědělská družstva v Teplýšovicích, Čeňovicích, postupem času se všechny vesnice spojily pod JZD Petroupim.

Historické památky

Pokud jde o historické památky, nejvýznačnější je kostel sv. Havla v Teplýšovicích, současná podoba je z roku 1756, dále kapličky v Čeňovicích, Kochánově a Humenci a pomník padlým z 1. světové války v Teplýšovicích a v Čeňovicích. 

Historickou památkou je i budova Základní školy v Teplýšovicích. Škola byla založena již v první polovině 18. století, nynější budova má však podobu z konce 19. století. V současné době škola slouží pro výuku 1. až 4. ročníku. Dále je v Teplýšovicích i mateřská škola.

Charakteristika obce

Samosprávní územní celek Obec Teplýšovice tvoří šest místních částí Teplýšovice, Čeňovice, Humenec, Kochánov, Zálesí, Smilov řazeno sestupně dle velikosti sídla, počtu obyvatel, četnosti zastoupené občanské vybavenosti, významu sídel z pohledu celku.

Zeměpisná poloha

Ve Středočeském kraji, okresu Benešov je obec situována v severovýchodní oblasti Středočeské pahorkatiny v nadmořské výšce od 440 m n/m do 530 m n/m.


Využití krajiny a její ráz

Přes malebný,  kopcovitý ráz krajiny, kde jsou výrazně zastoupeny zalesněné plochy a obec v nich samostatně hospodaří na 80 ha ve svém majetku, je půda využita zejména pro zemědělkou činnost. Díky důmyslnosti předků jsou citlivým způsobem do krajiny začleněny četné rybniční plochy, v minulosti založené a do současné doby využívané, pro rybochov. Kaskáda čeňovických rybníků umožnila přírodě vytvořit významný krajinný prvek místního významu -biokoridor podél koryta Křešického potoka napříč správním územím. Vodní plochy se mimo uvedené vyskytují na území jako menší rybníky nicméně celkový jejich počet 18 se na celkové ploše podílí 14,8 ha.

Dostupnost

Pro územní celek obce a jeho občany je kladem výhodná poloha z pohledu dostupnosti okresního města Benešov vzdálené dvanáct kilometrů se všemi potřebnými institucemi, úřady, jehož Městský úřad je místnímu úřadu pověřený.
Poloha obce je strategická z pohledu šestikilometrové vzdálenosti od nejvýznamnější dopravní tepny v republice - dálnice D1, díky níž naše občany dělí od hlavního města České republiky Prahy pouhých třicet minut jízdy.
 
Správa územního celku

Obec je spravována prostřednictvím obecního úřadu se sídlem v Teplýšovicích. Nejvyšší orgán obce – obecní zastupitelstvo je od počátku nynějšího volební období sedmičlenné proti v minulosti devítičlennému. Starosta obce je z rozhodnutí OZ od 1.1.2007 historicky poprvé uvolněný na rozdíl od ostatních  funkcionářů a zastupitelů, kteří své funkce vykonávají jako neuvolnění.

Osady patřící do správního území obce

Čeňovice

Vývoj počtu obyvatel:
1869 - 233
1950 - 136
1970 - 116
1980 - 110
1991 - 107
2009  - 90

Humenec
Vývoj počtu obyvatel:
1869 - 107
1950 - 69
1970 - 53
1980 - 46
1991 - 32
2009 - 18

Kochánov

Vývoj počtu obyvatel:
1869 - 81
1950 - 41
1970 - 47
1980 - 48
1991 - 35
2009 - 31

Zálesí

Vývoj počtu obyvatel:
1869 - 99
1950 - 25
1970 - 12
1980 - 3
1991 - 0
V současnosti se do Zálesí pomalu vrací život. Ke dni 30.6.2009 jsou zde trvale hlášeni 3 obyvatelé.

Pomník padlým v I. světové válce v obci Teplýšovice

Pomník padlým byl postaven zdejším hasičským sborem za přispění občanů na návsi a odhalen 13.9.1925. Slavnosti se zúčastnil i učitelský sbor s dětmi.
Za II.světové války byl z pomníku odstraněn text: "Vaše krev svlažila klíčící sémě naší svobody" a malý státní znak. Vše bylo zpět na místo navráceno po skončení války.

Pomník obětem I.světové války je umístěn v parčíku na návsi na obecním pozemku, parc.č.1287/17 v k.ú.Teplýšovice. Je to žulový pomník ve tvaru mohyly, uprostřed je černá žulová deska s bronzovým státním znakem a jmény.


Jména padlých:
Z Teplýšovic -
Drábek Václav (padl 1916, st. 27 let)
Horák František (1919, 28)
Kladiva František (1918, 24)
Klika františek (1917, 45)
Kovář Břetislav (1915, 25)
Kyselka Čeněk (1915, 31)
bratr Václav (1917, 24)
Kyselka František (1914, 59)
Kyselka Jan (1914, 27)
bratr Václav (1918, 25)
Novotný Antonín (1914, 33)
Pecha Antonín (1914, 27)
Pecha František (1918, 39)
Sobotka františek (1915, 41)
Studený josef (1915, 23)
Tomas Antonín (1915, 30)
bratr František (1916, 20)
bratr Antonín (1914, 28)
Vašíček Antonín (1914, 26)
Veleba František (1916, 45)
Vnouček Matěj (1915, 26)

Z Humence -
Dub Josef (1915, 27)
Karafiát Antonín (1915, 37)
Maleček Antonín (1916, 31)
Pohořelý K. (1915, 27)
Pohořelý František (1915, 32)
Pohořelý V. (1915. 20)
Sahula Jindřich (1921, 29)
Zdvihal Antonín (1914, 26)

Z Rousínova -
Novotný Josef (1918, 28)
Palma Jan (1917, 39)
Pilát Jan (1914, 24)
Smrž Josef (1917, 29)
Vycpálek Josef (1916, 21)
Vycpálek K. (1917, 20)

Ze Zálesí -
Fliegr Antonín (22)
Fliegr František (24)
 
Mgr. D. Povolný - týdeník Jiskra

Text dokumentu uloženého do kopule věže

Píše se právě rok Léta Páně 1999


.... a Obecní zastupitelstvo obce Teplýšovice se rozhodlo, v rámci Programu „Obnova vesnice“ započít m.j. s opravou stávající zchátralé a mechem prorůstající fasády kostela Sv. Havla v Teplýšovicích.
Nejprve měla být provedena oprava lodě kostela zevnějšku a následně pak oprava stávající věže. Po té co však byl zjištěn skutečný stav této věže, a to havarijní stav její nosné konstrukce pod již zkorodovaným plechem, bylo dodatečně rozhodnuto o opravě celého areálu současně. Na základě výběrového řízení (výběr ze tří firem) byla vybrána stavební firma Ladislava Šímy z Okrouhlice. Uvedený podnikatel se snad minul povoláním, neboť kromě prací zednického rázu, se ani nezalekl velmi náročných úkonů typu tesařsko-truhlářského a osobně nahrazoval celé konstrukce kopulí stávající věže, a to zachováním původního stavu se vší pečlivostí, pod ruce klempířů.
A tak se, počátkem listopadu roku 1999, chýlí výše uvedená oprava našeho kostela ku konci a je třeba všem na této akci zúčastněným poděkovat za vykonanou práci a vynaložené úsilí ne v mnohdy jednoduchých podmínkách.




A nyní k současnému životu v obci:
V roce 1959 zde byla postavena nová Sokolovna s velkým sportovním areálem (nyní 2 hřiště, ubytovna), který umožňuje sportovní vyžití místních obyvatel, t.č. převážně ve fotbale (5 družstev různých kategorií) a ve stolním tenise.
Nelze zapomenout na velmi aktivně pracující dva Sbory dobrovolných hasíčů, z nichž jeden právě letos oslavil devadesáté výročí svého trvání. Po dobu asi 35ti let zde také funguje místní organizace zahrádkářů.
V roce 1973 byla dána do provozu Mateřská škola s kuchyní zásobující i místní Základní školu. Před pěti lety byla na této základní škole provedena generální oprava, instalováno elektrické vytápění a nyní se zde do života připravuje 27 malých občánků nejen z naší obce, ale i z okolních vesnic.
V minulých letech byly vystavěny bytovky pro pracovníky v zemědělství. Od roku 1957 zde došlo k založení Jednotného zemědělského družstva, tedy došlo k socializaci venkova, a to potrvalo při různých proměnách až do roku 1993. Po té se jako takové družstvo rozpadlo a utvořili se menší subjekty a dva soukromé sektory v Teplýšovicích - p. Josef Škvor, č.p. 71 (320 ha) a v Kochánově - p. Jan Škvor č.p. 2 (45 ha).
V příštím roce bude dokončena přestavba bývalé hospody u Křízů na dům různých služeb pro občany.
A to jsou stručné údaje naší obce. (Pozn. Hovoříme-li o obci Teplýšovice, myslíme tím v současné době území spravované Obecním úřadem Teplýšovice. Pod správu tohoto úřadu patří v současné době vesnice či osady Teplýšovice, Čeňovice, Kochánov, Humenec, Zálesí a Smilov).

A tak po skončení všech plánovaných oprav na kostele sv. Havla v Teplýšovicích, jistě vydařeného díla, pozřeli společně pracovníci náplň této lahvinky, vložili do ní toto vyprávění a řádně uložili na posvátné místo - tam, kde jste jej právě nalezli.

S pozdravem Pán Bůh zaplať

Josef Škvor, st.
starosta Obce Teplýšovice
V Teplýšovicích dne 3. listopadu 1999

Kostel sv. Havla v Teplýšovicích

Pohled do historie zprostředkovaný knihou Soupis památek hystorických a uměleckých v království českém od pravěku do počátku XIX.století; Dr. Antonín Podlaha; 1911

 

Opravy kostela v roce 1999

Obec Teplýšovice leží asi 11 km severovýchodně od Benešova. Dnes zde žije přibližně 400 obyvatel. Nejstarší dominantou obce je gotický kostel sv. Havla. Jeho současná podoba pochází z roku 1756. V 90. letech 20. století se obecní zastupitelstvo obce Teplýšovice rozhodlo v rámci Programu "Obnova vesnice" započít opravu stávající zchátralé a mechem prorůstající fasády kostela. Nejprve měla být provedena oprava lodě kostela zvnějšku a následně pak oprava stávající věže. Když však byl zjištěn skutečný stav této věže, a to havarijní stav její nosné konstrukce pod již zkorodovaným plechem, bylo dodatečně rozhodnuto o opravě celého areálu.

Na základě výběrového řízení byla vybrána stavební firma Ladislava Šímy z Okrouhlice, která se prací ujala velmi zodpovědně a odborně. Kromě zednických zákroků byl s velkou pečlivostí také nahrazen dřevěný krov v kopuli.

Oprava byla ukončena v listopadu roku 1999. Text dokumentu o provedené opravě byl uložen pro příští generace do kopule věže. Z něj vyjímáme:

"A tak po skončení všech plánovaných oprav na kostele sv. Havla v Teplýšovicích, jistě vydařeného díla, pozřeli společně pracovníci náplň této lahvinky, vložili do ní toto vyprávění a řádně uložili na posvátné místo - tam, kde jste jej právě nalezli.

S pozdravem Pán Bůh zaplať Josef Škvor, st.
starosta Obce Teplýšovice
V Teplýšovicích dne 3. listopadu 1999"

Bílá stuha v soutěži Vesnice roku 2012

V roce 2012 jsme se opět zařadili do vybrané společnosti obcí, které dosáhly ocenění v rámci soutěže o Vesnici roku 2012 a navázali jsme tak na krajský a nakonec i celo-státní úspěch v té samé soutěži v minulém roce. Teplýšovická prezentace zaujala hodnotící komisi prací mládeže až do té míry, že ji ohodnotila Bílou stuhou. S místostarostou jsme měli tu čest si ji přebrat na červencovém slavnostním vyhlášení v Kamýku nad Vltavou. Úspěch tohoto typu a příležitost být přítomen podobnému slavnostnímu ceremoniálu, kdy se obci a jejím občanům uděluje jakékoli ocenění, rozhodně patří k těm mimořádným a zároveň nezapomenutelným okamžikům. Vedle vydobyté prestiže jakou je jistě zviditelnění Teplýšovic ve Středočeském kraji, vedle symbolu Bílé stuhy, který nám současně dává výsadní právo se jím veřejně prokazovat a prezentovat, získala obec finanční dotaci ve výši šest set tisíc korun českých.

Vesnice roku Zelená stuha – cena pro obec Teplýšovice

Dne 27.9. 2011 získala naše obec velmi pěkné ocenění v celostátní souteži. V této prestižní soutěži udělila komise Teplýšovicím skvělé 3. místo. Vnímáme tyto okamžiky jako poděkování za dlouholeté úsilí, které jsme učinili s cílem postupné nápravy kolektivizačních chyb a celkového zvýšení kvality žití u nás na venkově. Pyšnost nepatří zrovna k ctnostem, ale v této souvislosti to jistě neplatí.








Hodnotící komise ocenila Obec Teplýšovice za dlouholetou práci v oblasti péče o životní prostředí a zeleň v celém správním území. Jedná se o řadu krajinotvorných opatření, jako jsou výsadby remízů, obnova alejí, revitalizace vodních ploch včetně nově vybudovaných i plánovaných, územně plánovací dokumentace myslící i na doprovodnou zeleň a v neposlední řadě i upravené zahrádky nás občanů. Možná někoho napadne, že je tato práce z hlediska ekologie velmi zdlouhavá a třeba i s nejistým výsledkem. Často lze popsat snahu, jako boj s větrnými mlýny, zejména při výsadbách stromů podél cest, které rok co rok ničí vysoká zvěř. Věřte, že to není marný boj. I samotná příroda se snaží stále regenerovat, i když jí to člověk zrovna neusnadňuje. Pro koho vše děláme? Trochu sami pro sebe, ale zejména pro naše děti a děti našich dětí. Bez současného přičinění nemůžeme očekávat, že budoucí generace budou žít stejně kvalitně, jako mi dnes. Musíme apelovat i na všechny zemědělce, aby naší krajinu přestali svým nešetrným hospodařením devastovat. Zejména nevhodným setím kukuřice na svažité pozemky bez protierozních opatření či ničením cest a vodotečí vedoucích naší krásnou krajinou. Starosta a místostarosta během slavnostního odpoledne, stráveném v obci Hlavenec, která získala ocenění nejvyšší, převzali diplom společně se zelenou stuhou, která velmi znatelně zvýšila kredit naší obce z pohledu celonárodní koncepce udržitelného rozvoje.


Získaná cena má i finanční hodnotu ve výši 400 000 Kč, díky níž se v roce 2012 pořídil malotraktor s příkopovým ramenem pro sečení travních porostů.
Každý občan může být právem hrdý na toto ocenění.
Zelenou stuhou byla ozdobena obecní vlajka. 

Ing. Miroslav Kratochvíl, místostarosta

Základní informace

Obec Teplýšovice je zřizovatelem Obecní knihovny. Pestrá nabídka knih je ve spolupráci s regionální knihovnou v průběhu roku systematicky obměňována díky službě výměnného fondu. Mimo knihovnické služby nabízí bezplatný přístup k internetu podporovaným Ministerstvem kultury a xeroxování listin a dokumentů. Obecní knihovna má v Teplýšovicích několik desítek let starou tradici. V dávných dobách sídlila v historické budově Základní školy, kde funkci knihovnice vykonávala místní učitelka. Dnes je knihovna provozována v nově vzniklých prostorách zrekonstruovaného Obecního úřadu, který byl vybudován s pomocí dotačních prostředků PRV.

Co u nás naleznete a kdy máme otevřeno?

Knihovna v Teplýšovicích disponuje širokou a pestrou nabídkou knih a publikací, které jsou pravidelně obměňovány. Dále zde můžete využít bezplatného připojení k internetu. Přijďte se podívat, jistě si vyberete.

 

Kdy máme otevřeno?

Každý čtvrtek od 17.00 - 19.00

Webové stránky používají cookies., na web. stránkách běží scripty, které umožní vlastníkovi web. stránek získávat statistická data o uživatelích webu (např. Google Analytics, Facebook Pixel a SKlik). Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.

  Skrýt tuto informaci