- Podrobnosti
-
Kategorie: Spolky a sdružení (Struhařov)
-
Zveřejněno: 13. 3. 2017 9:58
-
Napsal Struharov
-
Zobrazeno: 3585
Po zrušení roboty a vydání nových zákonů, jimiž dána obcím samospráva, spojeny byly osady Okrouhlice, Věřice, Střížkov a Jezero v jednu politickou obec. Prvním starostou zvolen byl v červenci 1850 Karel Drahotin, svobodný pán Villani, majitel velkostatku ve Střížkově, kterýžto úřad zastával 12 let s neobyčejnou horlivostí a pílí. Karel Drahotin, svobodný pán Villani de Pillonico se narodil 23. ledna 1818 v Sušici. Pocházel ze starobylého italského šlechtického rodu, který se ujal též na české půdě. Villani byl vždy věrným synem této vlasti, jíž upřímně se snažil sloužiti, zprvu věnoval se povolání vojenskému, byl i poslancem sněmu českého. Rok 1848 vyrušil Villaniho z klidu venkovského života a učinil jej bojovníkem za svobodu a práva našeho národa. Vlastenci se scházeli také u něho, ve střížkovském zámečku. Villani zemřel dne 24.března 1883 na zámku střížkovském a pohřben za veliké účasti celého okolí na hřbitov v Okrouhlici.
Značný vliv na zřízení místního hasičského sboru měl mimo jiné požár, zveřejněný ve Věstníku Z.Ú.H.J. království Českého z r. 1889, kdy 9. prosince několik dětí na poli u Kochanova si rozdělalo ohníček a peklo brambory, přiblížila se sedmiletá Marie Vašáková tak blízko k ohni, že šaty její plameny zasaženy byly .Ubohé dítě utrpělo tak těžkých popálenin, že ještě téhož dne ve velikých bolestech pozemskou svou pouť dokonalo. Další požár pak v Bořeňovicích, kde vypukl dne 22. prosince o 5. hodině ranní v č. 39. oheň a strávil hospodářské stavení i s příslušenstvím. V tutéž chvíli vybuchlo to i ve stodole sousedního rolníka, a i ten požárem přišel skoro o vše. Má se za to, že oheň byl založen. Stříkačka nedostavila se na místo požáru žádná. Litovati jest, že obec Bořeňovice, čítající 40 čísel, mezi nimi panský dvůr a více větších usedlostí, nemá vlastní své stříkačky a podobně tomu též v jiných obcích, které čítají až na 60 čísel domovních. Sousedé někteří obávají se výloh na stříkačku, zůstávajíce vůči zhoubnému živlu bezbrannými,viz: "Český hasič-1891 ".
Myšlenka zříditi hasičský sbor pro obec Jezero vyslovena počátkem měsíce ledna 1897. Stalo se tak při schůzi obecního zastupitelstva obecním starostou Janem Šimkem a majitelem pivovaru ve Střížkově Vratislavem Kuchtou. Že myšlenka ta padla v dobrou půdu, svědčí skutečnost, že přípravné práce ihned byly započaty a sbor v kratičkém čase skutečně založen a dne 14. března 1897 odbývána již 1. valná hromada. Sbor nesl původně jméno "Sbor dobrovolných hasičů spojených osad Jezera". Ve výborové schůzi 2. května 1899 název změněn na "Sbor dobrovolných hasičů v Okrouhlici". Ihned koupena stříkačka za 760 zl., výzbroj za 230 zl. Ve Věřicích postavena kolna na náčiní nákladem 170 zl. 60 kr., přičemž dříví, kámen a povozy dány zdarma. První písemné zprávy o sboru dobrovolných hasičů v Okrouhlici jsou dnes pouze ze zápisů župních sjezdů. Zápisy sboru, zaznamenávající svou činnost z prvních 40 let, neexistují. Jedním z župních sjezdů, kterých se nový hasičský sbor Okrouhlice zúčastnil, byl župní sjezd v Bukovanech dne 18. června 1899, kde je v zápise uveden s účastí 11 členů. 12. července 1902 se pak konala župní valná hromada v Okrouhlici u příležitosti pětiletého trvání Okrouhlického hasičského sboru. V neděli 17. července 1904 se konal 18. sjezd hasičské župy Benešovské s veřejným cvičením pořádajícího Kozmického sboru. Přítomno bylo z 22 sborů 18 se 154 hasiči. Jedním se zapisovatelů byl i Emil Lenz, starosta sboru Okrouhlice, významný činovník župy v oboru vzdělávání a knihovnictví.
V neděli dne 18. prosince 1921 o 2 hodině odpolední konala se důvěmá schůze osadníků v hostinci Václava Kureše v Jezeře, kde hlavním bodem programu byl proslov o povinnostech vůči padlým bratrům ve světové válce a postavení jim pomníku Jelikož nebylo dopřáno všem toho šťastného okamžiku, by se mohli navrátit do své rodné vísky , je podán návrh na vybudování pomníku padlým bratrům, by jména jejich nezůstala nepovšimnuta a 15. ledna 1922 pak započato s domovní sbírkou. Jako při všem jiném jsou začátky vždy zlé, tak i při této sbírce museli jsme skutečně mnoho nepříjemného zakusiti. Pomník tento jest stavěn roku 1922. Dne 17 .dubna 1921 svolána první schůze občanů osady Okrouhlice, kde hlavním bodem programu bylo "odloučení" osady Okrouhlice od obce Jezera a její prohlášení za samostatnou obec. Toto bylo několikrát zamítnuto obecním zastupitelstvem v Jezeře. Až v roce 1923 za podpory Okresní správní komise v Benešově byly obce rozděleny a to na obec Jezero s osadami Střížkov a Věřice a obec Okrouhlici. Dne 14. května 1927 zemřel náhle dlouholetý člen a zakladatel sboru František Bartošovský , známý v širokém okolí jako kapelník.
Na zelený čtvrtek roku 1928 vypukl v usedlosti č.p. 3 oheň, shořela stodola se zásobou slámy, píce a přilehlý chlév. Místnímu sboru hasičskému přijeli na pomoc sbory z Petroupimi, Teplýšovic a Benešova. Požár se podařilo včas lokalizovat a přilehlou konímu, vepřín a sýpky zachránit. O připravované velké národní pouti ve Střížkově se jednalo i na schůzi samaritánů hasičské župy Poloprudského dne 31. května 1934 v Benešově Na Špitále, kdy jednatel župy br. Patka zve přítomné samaritánky a samaritány z okolí Střížkova, aby v hojném počtu a v plné výzbroji se zúčastnili této akce dne 10. června, kde slavnostním způsobem bude odhalena pamětní deska barona K. M. Villaniho. 15. července 1934 konán sjezd župy Poloprudského ve Střížkově. Dopoledne bylo kladení věnců k pomníku padlých bratrů v Jezeře, kde přítomné uvítal starosta obce. Po obědě za úmomého vedra bylo málo kázně a mnoho chyb. Průvod se odebral na cvičiště. Cvičení bylo provedeno výborně, zvláště sestry si vedly znamenitě. Též žáci byli na místě. Župní sjezd byl rozšířen i o samaritánské cvičení. (Ze zápisu Hasičské kroniky Neustupov O návštěvě starosty župy br .Aichelburga ve Střížkově) V roce 1938 na popud okrouhlického starosty Jana Žížaly a řídícího učitele V. Novotného bylo usneseno rozdělit hasičský sbor na "Sbor dobrovolných hasičů v Jezeře" a "Sbor dobrovolných hasičů v Okrouhlici".
V roce 1941 je zaznamenán pokles zájmu o hasičskou činnost. Bratr starosta se k tomu vyjadřuje slovy, cituji: "Připomínám, by sbor znovu se dal a láskou k hasičstvu do práce a vynikal ukázněností, jako tomu bylo dříve". Sbor se zúčastnil požáru stohu ve Střížkově. V usnesení konstatováno zajistit v obci nepotřebnou mosaz a tu zaslati panu Stratílkovi do Vysokého Mýta na šroubení ku novým hadicím. Od roku 1942 do roku 1945, během války, zápisy nebyly vedeny , neboť činnost sboru byla omezena. V roce 1946, 17 .března po delší odmlce opět zasedá řádná valná hromada v hostinci pana Filipa ve Střížkově. Bylo konstatováno, že během válečných let byla vedena pouze pokladní dokumentace. Sbor se zúčastňoval jen pohřbů svých zesnulých bratrů. Bylo nutno zvolit nový výbor a je dohodnuto zakoupit nové pracovní obleky , neboť se blíží oslavy 50 let založení sboru. 13 .7 .1947 se koná ve Střížkově veliká sláva, aby místní občané a hlavně hasiči oslavili 50 let založení sboru. Průvod, v čele se státní vlajkou, sestávající z dívek v národních krojích, hasičského žactva, hudby a br .hasičských sborů, po přehlídce dává se na pochod za doprovodu hudby směrem na cvičiště, kde hasičstvo řadí se před tribunou. Za zvuků státní hymny československé následuje vztyčení vlajky. Starosta sboru br. Jan Kubát zahajuje tuto akci svým projevem. V závěru projevů předává předseda MNV Jaroslav Kotouš, hasičskému sboru nový stroj PS 8 Po uvítacích projevech je předvedeno školní cvičení se strojem, prostná cvičení žáků a žákyň sboru Přestavlky , školní cvičení se žebříky , které provádí skupina hasičského sboru z Jezera. Toto poslední cvičení je doplněno dívkami v národních krojích. Na závěr zaznívá poplachový povel k požámímu útoku. Po vyčerpání celého programu je v místním hostinci taneční veselice. Dne 14. dubna 1953 se konala ustavující valná hromada "Místní jednoty Československého svazu hasičstva" v Jezeře, kterou zahájil br. Neruda, přečetl referát k vytvoření nových místních jednot a poděkoval odstupujícímu výboru. Je volen nový výbor, kde do funkce předsedy je zvolen Josef Mareš Věřice.
Rok 1956 přináší poměmě dost problémů. Hasiči se snaží dát do pořádku vodní nádrž, ale MNV v Jezeře se k tomu staví zápomě a nevychází hasičům vstříc. Ani domovní prohlídky nejsou provedeny, přesto, že byla určena 3 členná hlídka. I ze strany OV ČSPO jsou zaznamenány nedostatky. Jezerští si stěžují na nedostatečný přístup k práci, na špatnou organizovanost při akcích pořádaných OV ČSPO. Činnost všech funkcionářů je velice slabá, což nechává následky na celé ZO v Jezeře. 19. července 1964 se koná ve Věřicích okrsková soutěž. Je dohodnuto o vybírání vstupného na hřišti a to 5,- Kčs a 8,- Kčs na večemí zábavu, která se pořádá po soutěži v Čeňovicích. V tomto roce si požámíci celostátně připomínají stoleté výročí (1864), kdy jsou zapáleny 23 .května. večer slavnostní vatry . Rok 1967 je významný tím, že ZO ČSPO v Jezeře oslavuje 70. výročí svého trvání. Při této příležitosti je uspořádáno okrskové kolo soutěže. Na této akci byli vyhodnoceni někteří členové za dlouholetou, nebo dobrou práci. Z roku 1973 je dochováno složení výboru ZO v Jezeře, a to předseda František Hřebíček, místopředseda JosefPáv, velitel JosefPapež, referent Vladimír Hradec, ref. prevence Jaroslav Rada, organ. ref. Karel Rýdl, jednatel Jaroslav Kotouš, hospodář Jan Kureš, ref. MTZ Josef Vojta, ref. CO Josef Podroužek, ref. mládeže Stanislav Grůber, náhradníci Miroslav Kotouš a Jaroslav Dušek, revizoři Karel Filip a František Papež. V roce 1981 je dokončena výše uvedená vodní nádrž. Samozřejmě bez pomoci MNV a JZD ve Struhařově by tento úkol asi nemohl být splněn.
Roku 1992 má sbor 21 členů z toho jednu ženu. Hlavním úkolem je udržovat techniku v takovém stavu, aby byla vždy provozuschopná. V tomto roce sbor převzal stroj PS 12 a v užívání měl ještě auto Škoda 1203, stroj PS 8 s vybavením. Ani rok 1996 se nemění svou činností. Na valné hromadě je vše řádně zhodnoceno a důležitým bodem je zmínka o úkolu, který nás čeká v roce 1997 .Před sborem stojí velký a důležitý úkol, a to oslavy 100 letého výročí jeho založení. Pan Páv se dobrovolně ujímá příprav a zajištění (za pomoci ostatních) těchto významných oslav .Je na čase zúčtovat, jestli práce sboru je dobrá, postačující a jestli nejsme našim předchůdcům něco dlužní. A samozřejmě je důležité, abychom v této tak důležité činnosti setrvat a nedopustit toho, aby práce našich zakladatelů byla opomíjena, nebo dokonce zapomenuta.
...je sobota 30. srpna 1997, kdy na louce mezi Střížkovem a Věřicemi začíná velká oslava 100 letého trvání hasičského sboru. Za hojné účasti okolních sborů a řady hostů a rodáků probíhá slunný den ve znamení soutěží a tance na přírodním parketě až do pozdních hodin. Rokem 1998 pak začíná další století tohoto malého sboru se všemi jeho běžnými problémy tak, jak to bylo prakticky i v předcházejících desetiletích. Členská základna k 1. lednu 1999. Celkový počet 28 členů. z toho 4 ženy.
Výbor SDH v roce 1999 : starosta Karel Rýdl, nám. starosty Luboš Vacek, velitel Josef Papež, zást. velitele Jiří Campodonico, strojník Jaroslav Rada, ref prevence Karel Sahula, jednatel Václav Mareš, hospodář Jaroslav Rada, předseda kontrolní a revizní rady (KRK) František Papež, členové KRK: Lukáš Nevařil a Zdeněk Šich.
Na jaře roku 1924 byly po obou stranách pomníku žáky školy pod vedením Fr. Johanise zasazeny dvě šestileté lípy a o čtyři roky později při oslavách 10. výročí vzniku republiky další dvě.
