Psáře

Registr oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů

Podrobnosti
Zveřejněno: 29. 11. 2016 15:00

K nahlížení do registru v elektronické podobě je nutno získat přístupové jméno a heslo, které se vydává po vyplnění a ověření žádosti.

Informace a pokyny

Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů ukládá veřejným funkcionářům povinnost podávat příslušnému evidenčnímu orgánu formou čestného prohlášení oznámení o jiných vykonávaných činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích, která jsou evidenčním orgánem vedena v registru oznámení.

Návod a postupy k vydání uživatelského jména a hesla:
K nahlížení do registru v elektronické podobě je nutno získat přístupové jméno a heslo, které udělí OÚ Psáře, Psáře 19, 258 01 Vlašim – kancelář starosty.
Do registru je možné nahlížet osobně u evidenčního orgánu nebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Výpisy a opisy evidenční orgán neověřuje a tyto listiny nemají charakter veřejných listin.

Doporučení:
1. Seznámit se s podmínkami vydání uživatelského jména a hesla, viz tato stránka.
2. Každý má právo na základě písemné žádosti bezplatně nahlížet do registru a pořizovat si
z něj opisy a výpisy.
3. Písemná žádost musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození, trvalý pobyt a adresu
pro doručování žadatele a údaj o tom, zda žadatel bude do registru nahlížet osobně nebo
v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě.

Žádost lze podat:
a) Osobně u evidenčního orgánu,
b) Prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nebo
c) Elektronicky pomocí e-podatelny OÚ na e-mailovou adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

4. Na základě podané žádosti bude žadateli přiděleno uživatelské jméno a přístupové heslo.
Přístupové údaje budou žadateli předány podle způsobu podání žádosti s výjimkou žádosti podané podle bodu 3 písm. a). Sdělit třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do registru v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě je zakázáno!
5. Zveřejnit lze pouze údaje uvedené v registru, které se týkají veřejného funkcionáře – v podmínkách obce se jedná o člena zastupitelstva obce, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn a člena zastupitelstva obce, který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva obce, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn.
6. Každý má právo písemně sdělit evidenčnímu orgánu skutečnosti, které nasvědčují nepravdivosti nebo neúplnosti údajů, uvedených v oznámeních evidovaných v registru.
7. Sdělení lze podat též v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě.
8. Každý má právo oznámit orgánu státní správy nebo územní samosprávy svoje podezření, že veřejný funkcionář porušil povinnosti (§ 67 zákona o přestupcích).

Poučení:
Veškeré údaje vedené v registru mohou být použity a dále zpracovávány, pouze za účelem zjištění případného střetu zájmů při výkonu funkce veřejného funkcionáře.
Zpracováním osobních údajů v registru nesmí být dotčena ochrana osobních údajů (zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Sdělit třetí osobě uživatelské jméno a heslo k nahlížení do registru je zakázáno a je přestupkem, za který lze udělit pokutu do výše 50 000 Kč.
Dále je přestupkem používání nebo další zpracování údajů vedených v registru k jinému účelu než ke zjištění případného střetu zájmů při výkonu funkce veřejného funkcionáře.
O každém nahlédnutí do registru se automaticky provede záznam s uvedením data, času a předmětu dotazu, případně požadovaného dokumentu.
Přidělené uživatelské jméno a heslo opravňuje po dobu, na které bylo vystaveno, nahlížet do registru na jeho stránkách z libovolného počítače připojeného k veřejné datové síti.
Evidenční orgán si vyhrazuje právo zrušit či zablokovat uživatelské jméno a heslo pokud má důvodné podezření, že byly porušeny podmínky, za kterých bylo vydáno, zejména pokud bylo sděleno třetí osobě.
Podáním Žádosti o udělení uživatelského jména a hesla žadatel souhlasí se zpracováváním osobních údajů a to na dobu nejméně pět let po ukončení platnosti přiděleného uživatelského jména.


Dokumenty v registru jsou uveřejňovány jako dokumenty PDF. K jejich prohlížení je nutný volně dostupný prohlížeč.


Čestné prohlášení - formulář
Žádost o elektronické nahlédnutí do registru

Nahlížení do registru

Zastupitelé

Podrobnosti
Zveřejněno: 29. 11. 2016 15:11
Starostka: Bc. Petra Kadlečková
Místostarosta: Petr Kovařík
Členové zastupitelstva: Zdeněk Křemen
  Ing. František Škvor
  Václav Sátra
  Lenka Spáčilová
  Josef Kokta, DiS.
  Jiří Peroutka
Účetní: Eva Setničková
Asistentka: Markéta Kovaříková

 

Historie obce

Podrobnosti
Zveřejněno: 30. 11. 2016 8:45

První písemné zmínky o Psářích jsou z roku 1352, o Dubovce z roku 1471. V Psářích byla původně tvrz, někde v místě poblíž původního rybníčku.

       Jak je patrné ze stabilního katastru z roku 1840, návesní prostor byl trojúhelníkového tvaru, obestavěn zemědělskými usedlostmi s převážně štítovou orientací obytných budov i hospodářských stavení. Statky měly dvory oddělené od zemědělsky obhospodařované půdy. Mezi dvorem a sadem většinou byla průjezdní stodola. Uvnitř návsi byla situována drobná ostrůvkovitá zástavba, která se sem dostala po vyčerpání všech stavebních parcel na obvodě návesního prostoru. Zde byly drobné objekty s minimálními zahrádkami, jako pastouška , obecní sýpka apod. Při vyústění cesty od východu do návsi byl v ostrůvkovité poloze situován kostel se hřbitovem. Cesta východně (stará na Střekov nad Sázavou) nebyla v té době obestavěna, obestavba je pozdějšího data. Na severní straně této cesty je obecní zástavba obytná, na jižní straně hospodářská. Původně největší statek v této obci jižně od této cesty byl přestavěn na zemědělský areál velmi necitlivě. Západně a jižně od obce byly zamokřené louky. Jižně za velkým statkem byl rybníček, ze kterého vytékal potok Z obce vedly čtyři cesty ve směru na východ, západ, severně a jižně. Figura obce zůstala zachována dodnes, pochopitelně jsou zde patrné běžné stavební prohřešky vzniklé převážně v době socialismu.

       Kroniky – dochovala se pouze novější kronika, starší byla ztracena v roce 1989. V obci působili tito kronikáři : pan učitel Mojmír G Němec (od roku 1933), pan učitel Ant. Karlík (od roku 1944), paní Eliška Strnadová ( od roku 1983). Nicméně kronikář si pořídil výtah ze staré ztracené kroniky. Název Psáře je zřejmě odvozen od ošetřovatelů loveckých psů – psářů. V 10. – 11. století bylo na místě Psářů zřejmě tvrziště,obehnané příkopem. Nacházelo se u rybníka u lesa jižně od dnešní obce. Ve 13. století patřily Psáře Šternberkům. Po usazení lovčího ve Šternberku ztratili psáři u tvrze na významu a zanikli, název však zůstal.Dle údajů v kronikách se můžeme dohadovat, že kostel v Psářích byl vystavěn snad roku 1350 Šternberky jako farní kostel. V roce 1406 byli v Psářích husité – kostel byl „pod obojí“ až do roku 1624. V roce 1629 majitel panství hrabě Kinský prodal Kácov a Psáře. Od roku 1875 spravovaly kostel Zdebuzany. V roce 1864 byla provedena obnova kostela, byla přistavěna věž, byly instalovány 3 zvony, u oltáře nový obraz od Hellicha. Stará fara a hřbitov sahaly původně až pod čp. 21. Tolik k historii kostela uvádí kronika.

       Dle Uměleckých památek Čech (Academia 1978) se jedná o původně gotický kostel, připomínaný již ve 14. století. Přestavěn byl v roce 1863 – 64. Je jednolodní, obdélný, s trojboce ukončeným presbytářem, s obdélnou sakristií na severní straně. Má půlkruhově ukončená okna. V lodi kostela je strop a kruchta nesená na dvou sloupech, vítězný oblouk je půlkruhový, v presbytáři přestropení, sakristie klenuta valeně s lunetami. Zařízení: - hlavní oltář barokní, s obrazem Nejsvětější trojice od J. Hellicha z roku 1863, kazatelna barokní, pololidová práce s malovaným obrázkem na řečništi a na schůdcích. Zvonice je včleněna do zdi obklopující hřbitov kolem kostela. Zvonice je z roku 1863, pseudogotická, obdélná s mohutnými rizality na delších stranách, s dřevěnou věží, krytá šindelem.

       Sbor dobrovolných hasičů byl založen v r. 1909, po I. světové válce byla vystavěna hasičská zbrojnice vedle kovárny. Od roku 1932 působil v obci dramatický sbor. Na Veselce byl zájezdní hostinec, který vedl pan Poupě. Dále v bývalé hájovně byl Čapkův hostinec (prodán 1823).

       V r. 1939 byl odsouhlasen záměr elektrifikace obce. Záměr byl realizován v roce 1946. Veřejný rozhlas byl zaveden v r. 1948, telefon v r. 1949. Prodejna Jednoty byla otevřena v r. 1950 čp. 19. Po skončení výuky ve škole pak byla prodejna přestěhována do této budovy. Škola byla postavena v r. 1928 – 1. až 5. ročník. Pro nedostatek dětí byla uzavřena v roce 1959 (pouze 9 dětí). Děti pak jezdily do školy v Kácově. V roce 1952 započala kolektivizace a bylo založeno družstvo. Na Veselce čp. 25 byla strojní traktorová stanice, v čp.12 konírna a chlévy. Družstvo hospodařilo velice špatně – téměř se rozpadlo. Na zahradě čp. 22 byl vystavěn kravín a vepřín. Dále byly vystavěny nové rodinné domky č. 38, 6, 48, 9, 4. V roce 1961 byla zahájena výstavba dálnice D1, dokončena byla v roce 1976. Dálnice život obce ovlivnila negativně hlukem, zároveň však v obci byly provedeny investice. V těchto letech byl opraven kostel, na střechu byl položen šindel. Rovněž byla přestavěna škola na samoobsluhu a byty, byl zadaptován obecní úřad ( zasedací místnost, knihovna, sklad CO, klubovna). Byla realizována vodní nádrž Želivka se štolovým přivaděčem. Následkem této stavby bylo stržení vody ve studních v obci. Bylo nutno vybudovat obecní vodovod ( v r. 1974). Po otevření dálnice byly vyasfaltovány všechny cesty v obci, byla provedena úprava návsi. JZD postavilo sušičku a kolny. Na Lipině byly vybudovány dva rodinné domky pro lesáky. V r. 1960 došlo ke sloučení družstva s Tehovem, později se přidala Nemíž, Soušice a Tichonice. Sídlo tohoto velkého JZD bylo na Veselce. Do r. 1976 družstvo relativně prosperovalo, následně pak bylo přes odpor členů družstva sloučeno se Státním statkem Vlašim.

       Co se týče následné výstavby, od r. 1973 do r. 76 byly zastavěny 3 parcely. V r. 1976 – 81 byla provedena modernizace rybníku Poupě, výsadby na návsi v Psářích a Dubovce, na Lipině byly vysazeny hlohy. Dále byly vysazeny jalovce u pomníku padlých, živý plot a stříbrný smrk, lipka v trojúhelníku u kostela pak byla vysazena v r. 1980. Hospodářské stavby byly realizovány v JZD v Psářích. V obci byly dvě hájenky – jedna v Psářích, druhá na Lipině. V r. 1984 byla omlazena třešňovka v Psářích. V r. 1985 byla postavena nová prodejna na místě bývalé kovárny, otevření se dočkala v r. 1987.

Společenský život v 80 tých letech byl poměrně rušný – stavívalo se MDŽ, mírové ohně na 1. máje, pouť, posvícení, pořádaly se zájezdy např. na Zemi – živitelku.

       Původně mělo být v Psářích vybudováno 6 bytových jednotek, což se však nerealizovalo. V r. 1988 – 89 byla zastavena výroba granulovaného krmiva pro skot na sušičce v Psářích a byla zde založena výroba březových košťat. V r. 1991 se v obci objevují první podnikatelé – truhlář, kočí, reklamní agentura … V r. 1992 bylo transformováno družstvo – nyní má cca 50 zaměstnanců. V r. 1993 byl opraven rybník v Psárech na návsi, byly vyčištěny prostory kolem rybníka. Na Veselce v pronájmu v hospodářském areálu začala pracovat pila, hospodářský dvůr v Psárech má v pronájmu družstvo. Na Lipině se objevil záměr na vybudování malé továrničky na bylinné produkty, nebyl však realizován. V r. 1995 byla opravena požární nádrž na návsi. Rybník Poupě byl restituován a slouží jako přírodní koupaliště. Prodejna smíšeního zboží je ve vlastnictví obce. Dále jsou v obci tři samostatně hospodařící rolníci. V r. 1996 byla opravena fasáda kostela a okapy, opravena zeď kolem kostela. Proběhly opravy obecního úřadu a hasičárny. V r. 1997 obec převzala knihovnu do své správy (cca 400 svazků). Ve vodě byl prokázán radon. Soukromníkem byly dokončeny výsadby ořešákových plantáží. V r. 1998 byla rozšířena telefonizace, proběhla sbírka na obnovu kostela. V r. 1999 někdo vypustil rybník Poupě, dále byl v Dubovce ukraden litinový mříž, zkrachovala firma Dřevounion na Veselce. Byla pořízena urbanistická studie obce a vybudováno nové hřiště za fořtovnou. Byly opraveny vnitřní omítky kostela, revitalizována třešňovka, na Veselce opět působí majitel pily pan Hák. V čp 42 působí firma EKOZYM. Je restituována hájenka. V r. 2001 byly restaurovány malby v kostele, je podán návrh na restauraci varhan.

Původ názvu "Psáře"

Podrobnosti
Zveřejněno: 30. 11. 2016 8:44

Všichni badatelé se shodují v názoru, že krajinu v povodí řek Sázavy, Blanice a Želivky a celý Podblanický kraj velmi dlouho pokrýval hustý les. Žijícími tvory zde byla jen divoká lesní zvěř, ptactvo a ve vodách živočichové milující toto prostředí. Snad sem někdy zavítal člověk, aby se zde na čas ukryl nebo ukojil svou loveckou vášeň, ale trvale krajinu neosídlil. Teprve desáté století přináší více života do těchto pustin. Lovecké družiny tehdejších pánů se objevují častěji a poznávají zdejší kraj.

Posázaví bylo v dávných dobách dějištěm častých hlučných lovů a stalo se kolébkou našeho myslivectví. Sem přijíždělo na hony panstvo z Prahy, rytíři a vladykové z ostatních hradů a tvrzí. V dobách míru bývalo ve Štěpánovských lesích rušno, trubky zněly, zvěř byla vyštvávána z doupat a nadháněna za pomoci psů panstvu.

Pes se stal v té době nejhlavnější loveckou pomůckou, ale bylo velmi obtížné ho s sebou brát na dlouhé cesty a starat se o jeho bezpečí. Tento důvod se stal hlavní záminkou k ustanovení funkce psáře, přímo v místě lovů – v nynějších Psářích. Odtud byli psi vozeni i na vzdálenější místa lovů, tuto práci zastávali vodiči psů či holoti.

Za svoji práci byl psář i jeho pomocníci odměněni bezpečným bydlením na nově postaveném dřevěném hrádku, kde byli i se svými psi chráněni před dravou zvěří. Hlavním úkolem psáře byl dozor nad chovem a výcvikem loveckých psů, pořádání lovů a jejich zahajování a ukončování. Psáři dostávali za své služby znamenité výsady, dostávali k užívání statky, byli svobodní a stávali se z nich šlechtici.

Psářova tvrz byla neveliká, stávala na okraji lesa západně od vesničky. Tvrz se severu chránil menší rybník, který se zachoval až dodnes. Na východní a severní straně tvrz chránil příkop 140 m dlouhý, 6 m hluboký a 15 m široký. Příkop byl podle potřeby naplňován vodou z rybníka, která stékala do druhého rybníčka na západní straně, který se ale do dnešní doby nezachoval. Do vlastního tvrziště o kruhovém půdorysu vedl padací most.

Psářova tvrz dosáhla vrcholu v 10. – 11. století a tenkrát také kvetlo psářovo povolání. Psáře s okolím patřívaly až do konce 13. století královské komoře. Teprve když roku 1242 vystavěl Zdislav, syn Diviše z Divišova hrad Český Šternberk, dostal od krále území kole hradu, tedy i Psáře, které od té doby až do roku 1406 patřily Šternberkům. Když byl hrad Český Šternberk dostavěn, nastěhovali se tam čelní lovečtí úředníci a nastávalo pomalu období lovčích a upadal význam psářů.Tvrz pak ještě nějaký čas sloužila jako lovecký útulek, ale pak ve 14. století vyhořela a již nebyla obnovena.

O psářské tvrzi se nezmiňují žádné písemné prameny, fakta byla získána především z archeologických výzkumů, kdy byly objeveny známky lidského osídlení – předměty denní potřeby, rovněž kostry psů na bývalém mrchovišti a základy starobylé tvrze. Bezesporu ale muži s funkcí psáře dali název vsi Psáře, která začala vzkvétat v okolí tvrze.

Hasičský sbor

Podrobnosti
Zveřejněno: 30. 11. 2016 8:59

Sbor dobrovolných hasičů v Psářích byl založen 8. prosince 1909, kdy se také konala první valná hromada, za členy sboru se přihlásilo 42 občanů. V prvním výboru pracoval starosta Josef Kadleček, místostarosta J. Kužel, velitel Jaroslav Kellner, jednatel Jar. Kellner. Sbor začínal pracovat s ruční stříkačkou z roku 1910 a technika byla poprvé použita 16. května 1911 při požáru v Tehově.

Členská základna k 1. lednu 1999. Celkový počet 17 členů.

Název: Hasičská kronika okresu Benešov

Vydalo:Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska okresu Benešov

Zpracoval: Členové komise historie při OSH pod vedením J. Maříka

prosinec 1999

Webové stránky používají cookies., na web. stránkách běží scripty, které umožní vlastníkovi web. stránek získávat statistická data o uživatelích webu (např. Google Analytics, Facebook Pixel a SKlik). Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.

  Skrýt tuto informaci