Dnes odpoledne uspořádalo o.s. Cesta pro venkov v sále ostředecké restaurace "Velikonoční dílnu pro děti a dospělé". Akce se zůčastnilo na šest desítek dětí a dospělých. Na účastníky čekalo několik stanovišť, kde děcka malovala či jinak zdobila velikonoční vajíčka, z papíru vystřihovala a malovala velikonoční zajíčky i vajíčka a také pletla za pomoci několika tatínků velikonoční pomlázku.
Dnes uplynulo 165 let od narození našeho nejslavnějšího rodáka - národního básníka a prozaika Svatopluka Čecha.
Toto výročí bude připomenuto četbou z jeho díla v rámci divadelního dne, který připravuje TJ Sokol Ostředek na sobotu 5.listopadu 2011.
Velký český básník Svatopluk Čech se narodil v zdejším zámku 21.února 1846 jako syn správce panství Františka Jaroslava Čecha a Kláry, roz. Rakové. Svatopluk střídal potom s rodiči místa pobytu. Vystudoval práva , ale po krátkém působení v advokátní kanceláři se zřekl právnické kariéry a cele se věnoval literatuře. Byl redaktorem Světozoru, Lumíra a Květů. Sám pak žil v Obříství u Mělníka, v Troji u Prahy a v Praze. Zemřel v Praze 23. února 1908.
Čechovy první básnické pokusy spadají už do let studentských, první jeho báseň byla uveřejněna v r. 1864. Do almanachu Ruch přispěl r. 1868 básní Husita na Baltu, která zazněla jako výzva k odporu proti tyranům. V rychlém sledu pak vydával svá vynikající díla. Nejrozsáhlejší částí Čechovy tvorby je epika s náměty historickými, venkovskými a politicko-sociálními. Velký úspěch měla již první větší báseň Adamité, v níž do vyprávění o husitské sektě vložil moderní ideje náboženské a společenské. Z jeho historické epiky jsou nejznámější básně Žižka (1879), Václav z Michalovic (1880) a romantický epos Dagmar (1883-4). V pojetí národních dějin vycházel z Palackého, téma přizpůsoboval časovým myšlenkám, směřoval k cíli národně výchovnému. V Čechově pohledu na český venkov je patrný názorový vývoj. Ve veršované povídce Ve stínu lípy (1879) i v eposu Václav Živsa (1891) líčí život na vesnici idylicky. V Lešetínském kováři (1883) se již odráží společenská problematika, avšak ve spojení s otázkou národnostní. V Sekáčích (1903) pak zřetelně vystupují společenské rozpory na venkově. Protože své svobodomyslné názory, zejména odpor proti národnostnímu útlaku a kritiku politického života v Rakousku-Uhersku nemohl vyjadřovat přímo, zasazoval děj svých knih do dalekých krajů, do dávné minulosti nebo užíval alegorie. Takové jsou jeho jinotajné básně Evropa (1878) a Slavie (1882), alegorická báchorka petrklíče (1884), parodistický zvířecí epos Hanuman (1884) i tzv. broučkiády, povídky, ve kterých zavedl svého hrdinu až na Měsíc a do 15.století, aby satiricky odsoudil nekulturnost, úzkoprsost a zbabělost českého měšťáka své doby.
I svou lyrikou byl Čech typickým představitelem národní poezie, proniknuté vlastenectvím a myšlenkou slovanskou. Ve sbírkách Jitřní písně (1887) a Nové písně (1888) bojoval za práva utlačovaných, oslavoval obyčejného pracujícího člověka. Slavné Písně otroka(1895), průhledný symbol národního a sociálního útlaku, byly nadšeně přijaty veřejností i kritikou.
Svou rétorickou výmluvností a velkou péčí o uhlazenou formu a dokonalý jazyk obohatil naši básnickou řeč. Byl vůdčí osobností národního směru v české poezii od 70.let 19. století do prvního desetiletí 20.století.
Svatopluk Čech strávil ve svém rodišti jen krátkou dobu, přesto se tento pobyt odráží v jeho díle. Vzpomínky z nejútlejšího dětství Ostředek přímo nejmenují, ale zcela zřejmě k němu směřují. V knize Pestré cesty po Čechách (1892) v líčení „Z cesty Václava Maliny do minulosti“ vykreslil v kapitole „Krásný máj mých rodičů“ portréty a osudy svého otce a matky, v črtě „V jitřních mlhách života“ zachytil své nejranější vzpomínky. Vypráví:“ Bylo to v O., vesničce a malém panství se zámkem nedaleko Sázavy. V zámku to jsem se narodil, a když tam můj otec v l. 1849 a 1850 po druhé správcoval, hrával jsem si jako čtyřletý hošík s malými syny majetníka panství dra. Č, známého horlivého vlastence."
V roce 1850 odešel Svatopluk z Ostředka nadobro a pravděpodobně se sem již nikdy nevrátil, ani když byl zván k otevření jeho rodné světničky v r. 1898.
Po zaslání pamětní knihy s prosbou o zápis, napsal tato slova o svém rodišti :“ Když jsem tě opouštěl , byl jsem děckem tak malým, žes mi nemohlo dáti na cestu žádnou vzpomínku; slýchal jsem o tobě z drahých úst, nejdražších na světě. I ta ústa už umlkla a na mne přikvačilo stáří, aniž jsem tě spatřil.“
Bohužel nebylo našemu národnímu básníku dopřáno dočkati se uskutečnění jeho snů – svobody národní a státní.
Po delší bolestné nemoci skonal v pražském svém bytě v neděli 23.února 1908, přeživ jen o dva dny své 62. narozeniny.
Jan Neruda o jeho dílech pravil: „ Kolik děl, tolik démantů řídké velikosti a kouzelné čistoty“.
V září 1921 byla odhalena pamětní deska zhotovená Josefem Kadlecem.
Ostředek rodiště Svatopluka Čecha (NV Ostředek 9/1945)
Ostředek - Z jeho historie a současnosti ( MNV Ostředek 1986)
V neděli odpoledne uspořádalo ostředecké sanatorium Lotos pro své pacienty i místní občany adventní koncert. Z větší části zaplněná ostředecká zámecká kaple zněla celou hodinu tóny vánoční hudby v provedení pětice Zavřelů.
Dnes odpoledne praskal sál ostředecké restaurace ve švech, neboť místní sdružení Cesta pro venkov za podpory obce Ostředek uspořádalo Mikulášskou besídku, na kterou dorazila minimálně padesátka dětí v doprovodu svých rodičů či prarodičů. Pořadatelé připravili pro všechny pestrý program. Jen málokdo se nezapojil do výroby papírových ozdob, kterými se pak postupně ozdobil vánoční stromek. Pekelný taneček předvedly dvě malé čertice a do tance se poté zapojili i další malí i velcí tanečníci. Bylo zkrátka velmi veselo. Náhle však dětské dovádění vystřídala obava i pláč, když do sálu vtrhli čerti. Naštěstí čertovské dovádění krotil hodný Mikuláš s andělem, kteří obdarovávali děcka balíčky se sladkostmi a ovocem. V samém závěru se všichni naladili na vánoční notu zapalováním prskavek.
Ostředečtí hasiči za podpory obce Ostředek připravili na dnešní předadventní podvečer rozsvícení vánočního stromku. Oproti loňské vydařené premiéře přibyla další světla, takže strom, který se rozzářil krátce před 18h, svítil jasněji než vloni.V obecním parku naproti zámku se sešly zhruba dvě stovky lidí. Každý si mohl dát zdarma svařák a ochutnat perníček. K vidění byl opět živý betlém, který se těšil zájmu zejména dětí. Příchozí si mohli koupit krásné adventní věnce, svícny nebo jmelí a pomoci tak místním hasičům ke splnění snu, nákupu zásahového vozu s cisternou. Připraveno bylo i občerstvení v podobě klobás či pivka.
Dnes odpoledne se v Ostředku "Na vrších" konala drakiáda, kterou zorganizovalo sdružení Cesta pro venkov. Účast byla velmi hojná, v jednu dobu na nebi létalo téměř čtyřicet draků různých tvarů i velikostí. Pouštění draků propadla nejen děcka, ale i jejich rodiče či prarodiče. Pro účastníky bylo připraveno občerstvení a každý si také mohl na ohni opéci svůj donesený špekáček.
Dnes pořádal pan Měchura výlov ostředeckého rybníka "V hutích". Lovení šupináčů přálo počasí. Sice foukal vítr, ale na listopad bylo poměrně teplo a tak na hráz rybníka do "Hutí" dorazila více jak stovka zvědavců. Někdo se přišel jen podívat, jiný si koupit kapříka, tolstolobika či štiku a další se těšil na klobásu, výbornou dršťkovku a pivko nebo grog. Vypouštění vody z rybníka se sice o pár hodin protáhlo, ale nakonec se všichni svých šupináčů dočkali a odcházeli tak spokojeni!
U příležitosti 92. výročí znovuobnovení české státnosti a vzniku Československé republiky dostal ostředecký pomník padlých za první světové války a jeho okolí nový a důstojnější kabát.
V rámci akce se opravil pomník, pročistil parčík kolem pomníku, ořezali se větve na lípách nad pomníkem a bylo postaveno zcela nové oplocení. Nově se na prostranství před pomníkem, které si dříve pletli někteří občané s parkovištěm, vybudoval chodník ze zámkové dlažby.
Opravu pomníku provedla firma Kamenictví Petr Záruba z Divišova a stavební práce pak místní stavební firma Vl. Marouška. Obě firmy vyhrály výběrové řízení.
Suma celkových nákladů za rekonstrukci činila 256.845Kč. Na akci byla přidělena účelová dotace z rozpočtu Středočeského kraje z Fondu kultury a obnovy památek ve výši 240 000,- Kč.
V průběhu letošního roku byla dokončena nová cesta v ostředecké lokalitě "Za vsí". Dodatečně přinášíme fotky zachycující postup prací na této cestě.
Fotky z 13.listopadu 2009
Fotky z 27. července 2010
Fotky z 13. srpna 2010
Fotky z 5. září 2010
Fotky z 19. září 2010
Sbor pro občanské záležitosti při OÚ Ostředek uspořádal dnes dopoledne v sále místní restaurace slavnostní vítání nových občánků. Starosta obce pan ing. Jiří Škvor přivítal třináct nových ostředeckých obyvatel. Nejstarším byla téměř tříletá Sára Škvorová, benjamínkem pak 1,5 měsíční Ema Škvorová.
Dnes přivítaní ostředečtí občánci
Sára Škvorová
Kamila Lejčková
Daniel Trutnovský
Lucie Chvojková
David Kamiš
Radovan Špalek
Viktorie Neradová
Eliška Vesecká
Viktorie Škvorová
Šimon Kotil
Michaela Škvorová
Filip Pešout
Ema Škvorová
Občanské sdružení Cesta pro venkov spojilo příjemné s prospěšným, když v sobotu 31. července uspořádalo Hawai párty. Výtěžek velmi vydařené akce, přesahující 50 tisíc korun, věnovalo Ivetě, která se vyrovnává s následky těžké autonehody.
Josef Kavalír se narodil 7.března 1831 v ostředecké huti, kterou měl pro výrobu laboratorního a technické skla pronajatou jeho otec František Kavalír – pozdější zakladatel skláren v nedaleké Sázavě.
V roce 1853 převzal po svém otci vedením sázavské sklárny, která během několika let pod jeho vedení a ve spolupráci s bratry Antonínem a Františkem získala světové jméno. Z obchodních důvodů si změnil jméno na Kavalier.
Zemřel 22.července 1903 v Sázavě.
V Ostředku se narodili také jeho bratři Eduard a Karel.
Eduard Kavalír (*18.3.1833 – 20.4.1909)
V roce 1868 založil vlastní sklárnu v Bezvěrově na Karlovarsku, kterou nazval „Nová Sázava“
MUDr.Karel Kavalír ( 12.9.1835 – 12.2.1897)
Studoval lékařskou vědu, v roce 1862 byl promován na doktora lékařství. Od roku 1866 byl primářem nemocnice v Příbrami a později vrchním okresním lékařem v Písku a předsedou Spolku českých lékařů okresu píseckého.
O působení rodiny Kavalírů v Ostředku se zmiňuje jeho matka – Antonie Kavalírové ve své knize Paměti babičky Kavalírové.
Občanské sdružení Cesta pro venkov ve spolupráci s Obcí Ostředek dnes uspořádalo tradiční dětský karneval, který přilákal nebývalé množství masek, až byl sál místní restaurace malý. Všude se to hemžilo princeznami, indiány, montéry, zdravotními sestřičkami, vodníky, beruškami a jinými zvířátky či pohádkovými bytostmi.
Po promenádě masek následovala spousta her, tančilo se s balónky, předával kloubouk či kuželka, nechyběla ani tradiční obíhačka kolem židlí. Na všechny, ať byli více nebo méně úspěšní, vždy čekala nějaká sladká drobnost. Na závěr se oceňovali nejhezčí masky.
