CHOPOS

Krkavec velký

Corvus corax (GPS: N 49°47,491´ E 14°49,641´)

Poznávací znaky:
Krkavec hnízdí v odlehlých lesích, má však velké teritorium a létá na velké vzdálenosti. Je velmi plachý. Je větší než káně, celý černý s modrofialovým leskem, má silný zobák na jehož kořeni trčí dopředu pírka připomínající chlupy.

FOTOGRAFIE

HLAS

biologie: Krkavci si tvoří trvalé páry. Staví si hnízdo na nepřístupné skalní stěně nebo na stromě, Vejce mají velice proměnlivého zbarvení (většinou nahnědlá s tmavým mramorováním). Je stálý. Krkavec je všežravý, v zimě vyhledává zdechliny.

ekologický význam: Jako všežravec se významným podílem mršin v potravě může být krkavec považován za užitečného uklízeče uhynulých zvířat v krajině.

zajímavosti: Pro svoji inteligenci, učenlivost a schopnost napodobovat lidskou řeč někdy neznalí lidé ochočují mláďata krkavců, když však vyrostou stávají se kvůli přirozeným instinktům a velkému silnému zobáku svým chovatelům nebezpeční a obtížní a ti se jej snaží zbavit, ochočený krkavec má v přírodě menší šanci přežít, pobývá v blízkosti sídel a mnohdy je předčasně usmrcen,

jak pomoci krkavcům: Vzhledem k vývoji početnosti populace a způsobu života dnes krkavci nepotřebují zvláštní podporu člověka – samozřejmě za předpokladu zastavení ilegálního odstřelu a trávení ptáků pytláky.

Hýl obecný

Pyrrhula pyrrhula (GPS: N 49°47,487´ E 14°49,684´)

poznávací znaky:
Žije ve smíšených i jehličnatých lesích. Je dosti velký a zavalitý, s krátkým, ale vysokým zobákem a krátkým širokým krkem. Má šedý hřbet, černý ocas a křídla s širokou bílou páskou. Dospělci mají černé temeno a obličej, spodek a hruď samce je jasně červená, u samice šedobéžová.

FOTOGRAFIE

HLAS

biologie: Hýl si staví hnízdo na stromě nebo v keři. Vejce má jasně modrá a řídce tečkovaná. Je stálý. Živí se různými semeny a výhonky stromů, v létě i hmyzem.

ekologický význam: Spolu s dalšími druhy se podílí na regulaci populací hmyzu a napomáhá rostlinám v rozšiřování semen.

zajímavosti: Hýl je v zimě vzácným, za to atraktivním návštěvníkem krmítek.

jak pomoci hýlům: Ponecháním keřů v krajině, parcích a zahradách, poskytnutím budek a přikrmování na krmítku zejména při sněhové pokrývce a koncem zimy. Dále výsadbou dřevin s plody atraktivními pro ptáky (např. šeřík, jasan, javor dále růže, trnka, ptačí zob, hloh, jeřáb aj.)

Pěnkava obecná

Fringilla coelebs (GPS: N 49°47,449´ E 14°49,887´)

poznávací znaky:
Jde o typického obyvatele zahrad, parků a všech typů lesů (dává přednost světlejším). Často se pohybuje na zemi. Velká zhruba jako vrabec. V křídlech má dvojitou bílou pásku, má bílé strany ocasu a šedozelený kostřec. Samec má modrošedou hlavu s červenými lícemi a nahnědlou hruď, samici červenohnědé zbarvení chybí a má šedozelená záda.

FOTOGRAFIE


HLAS

biologie: Staví si hnízdo ve větvích a maskuje jej zvenčí mechem a lišejníky, vejce má světle modrozelená až nahnědlá s kaštanovou kresbou. Částečně tažný druh. Živí se semeny rostlin a hmyzem.

ekologický význam: Spolu s dalšími druhy se podílí na regulaci populací hmyzu a napomáhá rostlinám v rozšiřování semen.

zajímavosti: Přezimující jedince uvidíme v zimě na krmítku.

jak pomoci pěnkavám: Ponecháním keřů v krajině, parcích a zahradách, přikrmování na krmítku zejména při sněhové pokrývce a koncem zimy.

Žluna zelená

Picus viridis (GPS: N 49°47,548´ E 14°49,467´)

poznávací znaky:
Žluna je obvyklá ve světlých lesích, na pastvinách se stromy, v parcích a zahradách. Hodně času tráví na zemi. Za letu má výrazně vlnovkovitou dráhu. Je ostražitá. Poznávacími znaky jsou zelená svrchní strana a žlutavý kostřec, červené temeno a bílé, černě lemované oko. Samec má černý vous s červeným středem, samice bez červeného středu.

FOTOGRAFIE


HLAS

biologie: Hnízdí v dutinách stromů. Vejce má čistě bílá a lesklá. Je stálá. Živí se hlavně mravenci a dalším hmyzem.

ekologický význam: Je predátorem mravenců a podkorního hmyzu (zejm. larev). Pomáhá budovat ve stromech dutiny, které pak obývají i jiné ptačí druhy.

zajímavosti: Pro podobný způsob život bývá zaměňována se strakapoudem, barevně je však zřetelně odlišná a na rozdíl od strakapouda často pobývá na zemi.

jak pomoci žlunám: Žlunám svědčí ponechání starších i odumřelých stromů v krajině, ve který se vyvíjí hmyz a jsou nebo mohou být vytvořeny dutiny. Rovněž jim prospěje nepříliš udržovaná travnatá prostranství se solitéry.

Sýkora modřinka

Parus caeruleus (GPS: N 49°47,462´ E 14°49,723´)

poznávací znaky: Obývá lesy, parky a zahrady a častá je ve městech. Mnohdy se zavěšuje hlavou dolů na větvičky a čile se pohybuje. Má malou hlavu zataženou mezi ramena, černý oční proužek a týl, výrazná je modrá čepička na bílé hlavě. Zespodu je žlutá, křídla má modravá.

FOTOGRAFIE

HLAS

biologie: Hnízda si staví v dutinách nebo budkách. Vejce má bílá s červenohnědými skvrnami. Modřinka je stálá. Živí se hmyzem, semeny či lojem na krmítku.

ekologický význam: Spolu s dalšími druhy se podílí na regulaci populací hmyzu a dalších bezobratlých. Na zahradě významně přispívá k potlačování hmyzích škůdců.

zajímavosti: Jeden pár sýkor hnízdících na zahradě přinese svým devíti mláďatům během devatenáctidenní hnízdní péče asi 7500 úlovků hmyzu. V případě používání pesticidů na zahradě však díky tomu ptáci hynou, jelikož se v nich kumuluje jed obsažený v jejich potravě. Snadno zahnízdí v ptačí budce a uvidíme jí i v zimě na krmítku.  

jak pomoci sýkorám: Ponecháním keřů v krajině, parcích a zahradách, poskytnutím budek a přikrmování na krmítku zejména při sněhové pokrývce a koncem zimy.

Sýkora koňadra

Parus major (GPS: N 49°47,441´ E 14°49,814´)

poznávací znaky: Obývá lesy, parky a zahrady, je častá ve městech, odváží se blízko k člověku. Je to naše největší sýkora s typickým žlutým spodkem s černým pruhem uprostřed. Má lesklou modročernou hlavou s bílými skvrnami na tvářích, šedozelený hřbet a tenké bílé pásky v modrošedých křídlech.

FOTOGRAFIE


HLAS

biologie: Staví si hnízda v dutinách, větracích šachtách a budkách. Vejce má bílá s červenohnědými skvrnami. Je stálá. Živí se hmyzem, semeny či lojem na krmítku.

ekologický význam: Spolu s dalšími druhy se podílí na regulaci populací hmyzu a dalších bezobratlých. Na zahradě významně přispívá k potlačování hmyzích škůdců.

zajímavosti: Sýkory jsou častými obyvateli ptačích budek (sýkorníků). Nabídku hnízdních možností (vyvěšení budek) oplácí požíráním hmyzu zejm. larev zahradních škůdců. Budky je třeba pravidelně kontrolovat a pokaždé na podzim vyčistit, jinak se v nich hromadí parazité ptáků nebo je osídlí hmyz (např. sršni). Uvidíme jí i v zimě na krmítku.

jak pomoci sýkorám: Ponecháním keřů v krajině, parcích a zahradách, poskytnutím budek a přikrmování na krmítku zejména při sněhové pokrývce a koncem zimy.

 

Střízlík obecný

Troglodytes troglodytes (GPS: N 49°47,521´ E 14°49,522´)

poznávací znaky: Jde o typický druh lesů, parků či zahrad. Má krátké kulaté tělo se vztyčeným ocasem a delší zobák. Žije skrytě, proplétá se často v křovinách či hromadě větví. Svrchu je červenavě hnědý, zespodu hnědavě bílý s jemnými tmavšími vlnkami.

FOTOGRAFIE

HLAS

biologie: Střízlík si staví hnízdo, které je kulovité, asi 15 cm v průměru a je spletené z jemných větviček a mechu. Hnízdí nízko nad zemí v křoví, pod převislými břehy potoků nebo v hromadě roští. Vejce jsou široká bílá s červenohnědými skvrnkami. Je stálý. Živí se hmyzem a jeho larvami.

ekologický význam: Spolu s dalšími druhy se podílí na regulaci populací hmyzu a dalších bezobratlých. Na zahradě přispívá k potlačování hmyzích škůdců.

zajímavosti: Jelikož se střízlík často zdržuje na zemi či v nízkých keřích, největší hrozbou pro něj jsou v okolí sídel kočky.

jak pomoci střízlíkům: Zachováním a rozvojem křovin či poskytnutím hromady větví na pozemku – střízlík v nich skrytě pobývá i hnízdí.

Strnad obecný

Emberiza citrinella (GPS: N 49°47,446´ E 14°49,756´)

poznávací znaky: Jde o typický druh otevřené zemědělské krajiny s rozptýlenou zelení. Ke zpěvu sedává na vyvýšených posedech – osamělém stromě či kůlu, není příliš plachý, má tělo velikosti vrabce a silný zobák, s oblibou se koupe a pije v loužích, potravu sbírají často ze země, samci mají citronově žlutou hlavu s nahnědlými lícemi a žlutavou spodinu těla, samice je mnohem méně žlutavá, svrchní strana těla je hnědě žíhaná, jeho hlas „ci-ci-ci-ci-ci-ci-cííí“ lze slyšet v mnoha oblastních dialektech (nářečích).

FOTOGRAFIE


HLAS

biologie: u nás stálý, hnízda si staví z větviček a trávy nejčastěji na zemi, vejce jsou šedobílá s tmavými kresbami či skvrnami, živí se hlavně semeny trav, na jaře a v létě i hmyzem, plži či žížalami

ekologický význam: Spolu s dalšími druhy se podílí na regulaci populací hmyzu a dalších bezobratlých v zemědělské krajině. Napomáhá rostlinám v rozšiřování semen. Jeho zpěv je neodmyslitelnou zvukovou kulisou krajiny českého venkova.

zajímavosti: Ačkoliv do nedávna patřil strnad obecný v České republice k nejhojnějším druhům, poslední dobou se zde relativně rychle snižuje jeho početnost a stejně tak ve zbytku Evropy. Na vině je zcelování pozemků, ubývání křovinatých remízů, intenzifikace a chemizace zemědělství (pesticidy, průmyslová hnojiva, mořené osivo) a masívní pěstování řepky olejky na místo obilovin. Josef Jungmann napsal „Když se strnadi hnízdí, samcové řevniví vyštipují násilně soumily své.“ Odtud tedy zřejmě pochází slovní spojení vystrnadit někoho.

jak pomoci strnadům: Zachovat, udržovat a obnovovat rozptýlenou zeleň v zemědělské krajině, podporovat pestrou nabídku potravních zdrojů a minimalizovat používání pesticidů, zejména na okrajích polí.

Červenka obecná

Erithacus rubecula (GPS: N 49°47,502´ E 14°49,593´)

poznávací znaky: Je to typický druh listnatých lesů, parků či zahrad s hustším porostem a otevřenými místy. Poskakuje se svěšenými křídly po zemi a uklání se. Má tenké delší nohy, někdy bývá načepýřená a pak vypadá kulatá. Zbarvení je svrchu hnědavé a zespodu světlé, má charakteristický cihlový podbradek od tváří až po hruď. Mláďata nemají červený podbradek.

FOTOGRAFIE

HLAS

biologie: Červenka si staví hnízda ze suchého listí a mechu v puklinách, dutém pařezu či v budce. Vejce jsou skořicově tečkovaná. Je stálá. Živí se hmyzem, plži a červy.

ekologický význam: Spolu s dalšími druhy se podílí na regulaci populací hmyzu a dalších bezobratlých. Na zahradě přispívá k potlačování hmyzích škůdců.

zajímavosti: snadno zahnízdí v ptačí budce a uvidíme jí i v zimě na krmítku

jak pomoci červenkám: Ponecháním keřů v krajině, parcích a zahradách, poskytnutím budek a přikrmování na krmítku zejména při sněhové pokrývce a koncem zimy.

 

Webové stránky používají cookies., na web. stránkách běží scripty, které umožní vlastníkovi web. stránek získávat statistická data o uživatelích webu (např. Google Analytics, Facebook Pixel a SKlik). Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.

  Skrýt tuto informaci