Obec Ostředek

Naše jarní zápasy se zatím nesou v obdobném duchu. Zdobí je spousta branek v síti soupeře a nula obdržených gólů na naší straně. Naše mužstvo se veze na vlně euforie a soupeři se jistě na utkání s námi nijak zvlášť netěší. V sobotu nás čekal souboj s Maršovických B-týmem, což byl vždy nevyzpytatelný soupeř. Na zápas do Maršovic jsme se proto rozhodli opět vypravit autobus. Dle našich zkušeností vždy společná cesta fotbalistů na zápas za přítomnosti skalních fanoušků pomůže navodit tu správnou atmosféru a posílí odhodlání do nadcházejícího boje. 

 

Bohužel jsem se museli pro tento zápas opět obejít bez Tomáše Starosty, kterému pracovní vytížení nedovolilo se do Maršovic dostavit. Delší dobu už laboruje s nataženým stehenním svalem Milan Škvor, což je další ztráta pro náš pevný střed pole. Na předstopera se proto opět vrátil Tomáš Dytrich a ve středu zálohy pak s Petrem Floriánem operoval Lukáš Uršic. Zbylá místa v sestavě byla obsazena tradičně tedy dle značky ideál. 

 

V prvním poločase jsme se spíše hledali. Jako by jízda autobusem měla tentokrát spíše opačný efekt a ukolébala nás. Nemohli jsme se do zápasu vůbec dostat, sice jsme si v prvních minutách dokázali Kubou Horákem a Honzou Mullerem vytvořit velké šance, ale to byly pouze ty pomyslné vlaštovky, které jaro neudělaly. Šance jsme neproměnili a po zbytek poločasu se už jen trápili. Jako by na hřišti bylo úplně jiné mužstvo než v předchozích zápasech jara. Byli jsme všude pozdě, nebojovali a nedokázali si ani pořádně přihrát. Někteří naši hráči dokonce ani nepodstupovali souboje, často jsme sledovali ve stoje skákající míč na polovině hřiště a ani se nenamáhali se o něj poprat. Prostě všechno špatně. Není divu, že poločas skončil 0:0.

 

O poločase musel trenér přistoupit k důraznější promluvě. Kladl nám na srdce především, že nic není ztraceno a že máme na to zápas pohodlně vyhrát. Je třeba však přidat na snaze a bojovnosti. Do druhého poločasu pak přišlo na hřiště úplně jiné mužstvo. Hned v 52. minutě se dostal do samostatného úniku Kuba Horák a s přehledem své sólo proměnil. V 55. minutě jsme pak kopali rohový kop a ve skrumáži se podruhé trefil důrazný Kuba Horák. Vedli jsme záhy 2:0 a bylo nás plné hřiště. Bojovali jsme, vzájemně se podporovali a vybízeli k ještě větší aktivitě. Maršovice přestali stíhat a utkání je začalo také bolet. Takhle má vypadat hlad po vítězství. V 63. minutě se dostal k míči ve vápně opět Kuba Horák a přesnou střelou dokončil čistý hattrick. Pak se rozhodl do zápasu vložit sudí Rogožan. Láďa Fiala se ve vlastním vápně nastřelil míčem do obličeje a dle svého přesvědčení jistě neomylný sudí viděl jasnou ruku. Naše série více než 360 minut bez obdržené branky byla v ohrožení. Čaroděj Jirka Škvor však nařízenou penaltu bravurně zněškodnil a jelo se dál. V 84. minutě pak navýšil na konečných 4:0 kdo jiný než Kuba Horák a přidal svůj čtvrtý zásah v tomto utkání.

 

I v Maršovicích jsme nakonec přesvědčivě zvítězili. Opět jsme hráli de facto jen jeden poločas, tentokrát se jednalo o poločas druhý. Speciální pochvalu si zaslouží Kuba Horák, který jako sám voják v poli pozvedl prapor a dovedl nás svou neutuchající bojovností k vítězství. Kuba odehrál svůj nejlepší poločas v našem dresu a pokud se mu bude  dařit podobně hrát i nadále, bude z toho profitovat celý mančaft. Dále je nutné zase po týdnu vyzdvihnout naši defenzivní činnost a speciálně pak brankáře Jirku Škvora, který se tentokrát chycenou penaltou nejvíce zasloužil o další čisté konto. Chlapci v defenzívě dlouhodobě odvádí skvělou práci a naše branka je již pátým zápasem zamčená. V příštím kole doma přivítáme celek Pecerad. Pecerady nás na podzim na vlastním hřišti porazili 4:2, takže máme o motivaci speciálně postaráno. Budeme chtít poslední utkání odčinit a vrátit hostům porážku i s úroky! Přijďte nás podpořit!