Fotbalisté nastříleli Kamberku sedm gólů

Sokol Ostředek - Sokol Kamberk  7:1  (5:0)

Po velmi nevydařeném zápase s Velíší jsme si chtěli spravit chuť doma s Kamberkem. Tento stále trochu exotický soupeř měl být tím pravým odrazovým můstkem pro naše tažení na nejvyšší stupně tabulky. I když historie vzájemných zápasů není nijak bohatá, hovořila v náš prospěch aktivní bilance s tímto soupeřem a také aktuální forma Kamberku, která dle předchozích výsledků nikterak zázračná nebyla.

V utkání jsme se museli obejít bez Milana Škvora, kterého poraněné vazy v kotníku nepustí na hřiště nejméně měsíc. Fanda Macháček kvůli přetržené achilovce bude stát ještě déle. Do sestavy se naopak po dvou vynucených absencích vrátil stoper Kamil Krejcárek a pravý obránce Jarda Rezek. Obrana tedy mohla nastoupit v osvědčeném složení, když ji doplnil Lukáš Uršic na předstoperu a Tomáš Dytrich na levém beku. K Florimu doprostřed zálohy se pak postavil Zdenda Měchura a na krajích již tradičně nastoupili Zdeněk Nepraš a Eda Sidor. V útoku jsem se spoléhali na Kubu Horáka a Edu Špalka.
 
Hned od úvodních minut bylo patrné, že nás bude čekat jednoduché utkání. Kamberk se ukázal jako mužstvo ještě slabší než naprosto nevýrazné Tichonice z posledního domácího utkání. Naši hráči převyšovali soupeře ve fotbalovosti, pohybu, rychlosti, tahu na branku i bojovnosti. Bylo tedy jen otázkou času, kdy začne na výsledkové tabuli načítání branek v kolonce vyhrazené domácím fotbalistům. První branku jsem vstřelili už v 6. minutě. Zdeněk Nepraš zatáhl míč a vrátil před branku na kopačky Edy Sidora, který se nemýlil. I pod druhou brankou ve 13. minutě se výrazně podepsal Zdenda Nepraš, když tentokrát našel ve vápně Kubu Horáka - 2:0. Ve 35. minutě se trefil hlavou Lukáš Uršic po rohu Edy Špalka. Další dvě branky přidali do poločasu ještě Eda Sidor po přesné ulici od Petra Floriána a v závěru opět Eda Špalek opět po uličce od Petra Floriána.
 
V druhém poločase už se zápas dohrával. My jsme si neodpustili klasicky hluché místo mezi 50. a 70. minutou, kdy jsme umožnili soupeři několikrát ohrozit naši branku. Z čehož nakonec pramenil jejich jediný gól z přímého volného kopu, který si za rámeček nedá náš gólman Jirka Škvor. Konečný výsledek zápasu pak určily ještě branky Edy Špalka a Petra Floriána. Kamberk jsme nakonec porazili rozdílem třídy 7:1.
 
V zápase s Kamberkem jsme docílili povinného vítězství, nutno říci, že někteří z nás se ani příliš nezpotili. Nicméně jsme se tímto vítězstvím dostali až na velmi slušnou 3. pozici v tabulce, což je asi největší pozitivum. 
 

Branky: Sidor 2, Špalek 2, Horák, Uršic a Florián

Sestava: Škvor J. - Dytrich (46. Fiala), Krejcárek, Uršic, Rezek (75. Procházka) - Nepraš, Florián, Měchura (70. Nerad), Sidor - Špalek, Horák (55.Jiřík)

Napsal: Kamil Krejcárek


V sobotu od 16:30 čeká na naše fotbalisty silnější soupeř - Pravonín, který kvůli rekonstrukci hřiště, hraje na podzim všechny zápasy venku, ale i tak má 9 bodů jako my.

Prvně jsme se s Pravonínem střetli při naší premiérové účasti ve třetí třídě v sezóně 1978/79. Na podzim 1978 jsme doma vyhráli 6:5 a v červnu 1979 i v Pravoníně 3:2. V následující sezóně jsme doma plichtili 3:3 a v půdě soupeře rupli 0:3. Na podzim 1980 jsme uhráli v Pravoníně remízu 1:1, ovšem na jaře 1981 jsme doma prohráli 0:1. V sezóně 1981/82 byl úspěšnější soupeř - vyhrál doma 2:0 a v Ostředku dokonce 0:3. Během našeho působení v pralesní 4.třídě jsme se pak několikrát střetli s pravonínským béčkem. Na áčko jsme znovu narazili až po návratu do 3.třídy v sezóně 1993/94. Úspěšnější byl soupeř - v Ostředku vyhrál 4:1 a doma 2:1. V sezóně 1994/95, kdy Pravonín vybojoval postup do přeboru, jsme mu na jaře doma dokázali sebrat dva body při remíze 1:1,na soupeřově hřišti jsme prohráli 1:3. K dalšímu soupeření došlo až v sezóně 1998/99, opět byl úspěšnější Pravonín - v Ostředku 0:4, v Pravoníně 4:7. Podstatně lépe se nám dařilo v sezóně 2000/01, kdy jsme se po ročním intermezzu v pralese vrátili díky sloučení s Benešovským SK do trojky. V Pravoníně jsme remizovali 2:2, na jaře 2001 jsme se doma konečně radovali z výhry 4:2. Na kterou jsme navázali na podzim další domácí výhrou 3:1, v červnu 2002 jsme však v Pravoníně prohráli 1:2.V sezóně 2002/03 se dvakrát radoval soupeř - 5:2 v Pravoníně a 3:5 v Ostředku. Další sezóna (2003/04) přinesla dělbu výher. Doma jsme vyhráli 4:1, venku prohráli 1:3. Po krátké pauze, když nepočítáme úspěšné finále ZT ve Vlašimi 2008 (4:2), jsme na Pravonín narazili v sezóně 2008/09 a soupeřili jsme spolu o postup do přeboru. Doma jsme vyhráli 2:0, venku jsme nebodovali (0:3) a z postupu se radoval soupeř. Pravonín jsme v této sezóně, ale porazili i ve finále zimního turnaje ve Vlašimi, a to 3:1. V naší zatím poslední sezóně v okresním přeboru (2011/12) jsme s Pravonínem naopak bojovali o záchranu, žel jsme spadli oba. Na podzim na v Pravoníně zařízl sudí Konvička (1:2). Dodnes si pamatujeme jeho slova řečená tehdejšímu kapitánovi M.Škvorovi v kabině - "Kdo maže, ten jede". Domácí plichta 0:0 na jaře 2012, nic neřešila ani pro jeden tým. Od té doby jsme na Pravonín v mistráku nenarazili.

 


  

Webové stránky používají cookies., na web. stránkách běží scripty, které umožní vlastníkovi web. stránek získávat statistická data o uživatelích webu (např. Google Analytics, Facebook Pixel a SKlik). Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.

  Skrýt tuto informaci