Ostředek

Jak to bylo s bikrosem v Ostředku?

Bikros se stal v období třinácti let (1984-1997) součástí Ostředka, chlubil se špičkovými jezdci, „bafuňáři“ a příznivci, ale také měl i své odpůrce. V každém případě však vstoupil do dějin Ostředka a zapsal se do nich zlatým písmem. Dokázal propagovat naší obec nejen doma ale i v zahraničí, např. v bývalé NSR, Švýcarsku, Rakousku, Itálii, Maďarsku. Zkrátka Ostředek byl ve světě za éry BMX pojmem. Lidé z bikrosového oddílu byli přijímáni na radnicích se všemi poctami jako zástupci východního bloku. Bikros z Ostředka se objevoval na obrazovkách televize (i v rámci přímých přenosů). Milan Škvor byl členem prezidia ÚAMK ČSFR a předsedou BMX.

Celá historie je velice pěkně sestříhána v jeden film, který vyrobilo studio „duchovního otce“ bikrosu v Československu - Stanislava Cáhela.

Jak vše začalo?

Při návratu z jedné ze svých návštěv v zahraničí se Stanislav Cáhel (jinak v té době šéfredaktor Auto-moto-revue) zmínil o zajímavém sportu pro kluky, který se jezdí v Americe. A bylo to tady. Konstruktér Zdeněk Kobián sestrojil podle návrhu p. Cáhela první závodní kolo, pak následovalo další až z toho byla závodní stáj. Vyvstal však problém, kde jezdit a bylo tedy nutné, nejlépe okamžitě, postavit závodní dráhu. Prvotní představa Ostřeďáků byla ,že bikros je příprava na motokros - tedy z kopce, něco jako bezmotorové létání. Místní nadšenci společně s p. Cáhelem a A.Kučerou prošli kopřivy pod bytovkou a dráha byla na světě. Hodně pomohlo místní JZD hlavně s mechanizací, kdy jak Ladislav Škvor, tak František Dvořák dokonale ukázaly svoje umění.

Postupně se na této dráze natáčela škola BMX pro Českou televizi a jezdily závody všeho druhu od okresního přeboru po mistrovství ČSFR a seriál Českého poháru. V Ostředku se podařilo pod hlavičkou Svazarmu, vedeným Františkem Havlem, vybudovat špičkový tým, který kam přijel, tak se držel olympijského hesla „přijel ,viděl a zvítězil“. Kluci měli podle dresů přezdívku „žluté nebezpečí". Na ostatní toho nikdy moc nezbylo. Vždyť měli ve svých řadách dnešní mistry ploché dráhy J.Štancla a A.Švába. Klub měl v období své největší slávy 34 jezdců a 94 členů.

Další primát měl Ostředek v občerstvení. Dokonalou službu zajistila jídelna JZD v čele s paní Veselou. Postupem času se přidala i „koliba“ postavená přímo u dráhy. Zkrátka, když někdo přijel do Ostředka, tak nechal svačinu doma. 

Vrcholem byl I.Mezinárodní závod patřící do tradičního prázdninového seriálu. Za přítomnosti jezdců ADAC Württenberg z NSR a celé československé elity se závodu zúčastnilo 480 jezdců - když si k tomu připočítáme doprovod, tak bylo v Ostředku od pátku do neděle asi o 1000 obyvatel navíc. O všechny bylo dobře postaráno. Atmosféru závodů sledovali diváci v celém státě prostřednictvím přímého přenosu v nedělním sportovnim odpoledni. O hosty ze „západu"" bylo dobře postaráno a při loučení jsme přijali pozvání na závody do NSR.

Čas běžel, postupně se zdokonalovala dráha, startovací zařízení a dosáhlo se toho, že byla skutečně jedna z nejlepších v Československu. Až poté. co Ostřeďáci vyrazili za hranice do NSR, okamžitě pochopili, kde je pravda. Bikros je sprint a dráha je na rovině a ne žádný motokros. Zájezd se velice vydařil, absolvovali pět závodů, byli přijati na několika radnicích a navštívili historické muzeum Mercedesu ve Stuttgartu.

Celou cestu zpátky Ostřeďáci přemýšleli. co s tím. Během krátké chvíle dokázali vybudovat úplně novou dráhou podle světových parametrů. Slavnostního otevření se zúčastnil pan Schmid z ADAC Württenberg a kvalitu dráhy velice chválil. Na této dráze proběhlo spousta významných závodů. Náš klub pořádal čtyři až pět závodů ročně, včetně pravidelného prázdninového seriálu. Pro jeden každý závod bylo nutné zajistit ceny v průměru za 35 – 50 tisíc korun, zajistit lékaře, sanitku a 28 pořadatelů.

Derniéra aneb proč bikros v Ostředku skončil

Bikros byl především módní záležitostí a jeho zájem se postupně zužoval na malou špičku. Tento důvod měl dopad i na místní klub. Najednou se zjistilo, že ubývají domácí jezdci a závody děláme pouze pro přespolní. Naopak u kluků se projevil zájem o fotbal.

Než přijel jeřáb, aby přestěhoval kolibu k fotbalovému hřišti a buldozer, aby srovnal dráhu do původního stavu, proběhl na ni ještě poslední velice významný závod, opět v přímém přenosu ČT, a to Český pohár „Budvar Cup“ profesionálů na horských kolech.

 

Milan Škvor

Cesta padlých Třemošnických hrdinů v 1. světové válce

Příběh vzniku „Cesty padlých Třemošnických hrdinů v 1. světové válce“

V roce 2018 jsme v obci Třemošnice založili spolek s názvem Střemcha 2018, z.s., název odvozený podle stromu Střemcha obecná, která údajně dala název vzniku obce Třemošnice. Cílem našeho spolku byl, rozvoj společenských, sportovních a kulturních aktivit v obci Třemošnice a celkový rozvoj obce Třemošnice.

Celý nápad vzniku „Cesty padlých Třemošnických hrdinů v 1. světové válce“ se rodil postupně, nejprve jsme díky velice dobré spolupráci s obcí Ostředek, domluvili, že bude obnovena cesta k pomníku padlých v 1. světové válce. Takže jsme v rámci společných několika obecních brigád vyčistili neprostupný terén, kde v historii vedla tzv. košařská stezka. Poté díky obci Ostředek byla za pomoci těžké techniky zbudována zpevněná cesta k pomníku padlých v první světové válce. Už tento první krok nám jasně říkal, že se začíná vytvářet krásný kus území v obci. A když jsme viděli, jak se toto místo začíná měnit, říkali jsme si, že je potřeba to nějak dotáhnout do konce.

Zrodil se nápad:

Doma, když jsem si o tom povídal s manželkou, tak ji napadla skvělá věc, že na této nově vzniklé cestě by se mohla vysadit ovocná alej, kde si každá chalupa (rodina) v Třemošnici vysadí strom. Každý strom bude označen cedulkou, aby bylo zřejmé, která rodina daný strom zasadila jako odkaz pro budoucí generace. Vysazením ovocných stromů vznikne příležitost pravidelně se sejít nejen u společného sběru plodů a jeho následného zpracování (společné moštování, zakládání ovocných kvasů, výroba kompotů atd.), ale i při následné péči o stromy (zalévání, zastříhávání, atd.) Projekt má i mimo jiné přesah v posílení místní komunity a mezilidských vztahů. Tím, že celá cesta vede k pomníku padlých v 1. světové válce, nás napadlo, že bychom se pokusili vytvořit na několika místech této cesty informativní tabule s informacemi o milnících 1. světové války a dále shromáždili informace o padlých občanech Třemošnice v 1. světové válce a připojili informace a příběhy obce Třemošnice z dob První republiky.

Díky první oficiální akci, do které jsme se jako spolek v roce 2018 zapojili, byla výsadba stromu svobody. Tuto akci celorepublikově zaštítila organizace nadace Partnerství. Díky této nadaci jsme získali kontakt na nadaci Via a na konci roku 2018, když byl otevřen grantový program Živá komunita, jsme podali žádost do tohoto programu a podařilo se nám získat grant na náš projekt „Cesta padlých Třemošnických hrdinů v 1.světové válce“.

Realizace projektu začala v březnu 2019, kdy jsme začali informovat obyvatele o zamýšlené vznikající cestě. Chtěli jsme také, jestli se nenajdou nějaké staré dopisy vojáků z fronty nebo cokoliv, co se pojilo s 1. světovou válkou a příběhy z obce Třemošnice z té doby.

Začali jsme také sbírat od místních rodin informace, o který ovocný strom by měli zájem a přáli by si ho vysadit.

Velkou část příprav činila především kompletace a tvorba informací na informativní tabule o 1. světové válce. Tuto práci si vzal na starost Ing. František Škvor, který také čerpal od místního kronikáře Ing. Vladimíra Jíši.

František Škvor také pátral a čerpal z veřejně přístupných dat jako například Wikipedie, www.vysloužilci.cz, www.válka.cz a z dat Vojenského historického ústavu a časopisu Pod Blaníkem.

Dále bylo také potřeba připravit nějakou finální podobu, jak bude celá cesta vypadat, a především opět značně vyčistit okolí této cesty a připravit prostředí na výsadbu aleje. Díky zvyšujícímu se zájmu obyvatel o tuto akci se nám dařilo domlouvat brigády, při kterých se všechno připravilo k tomu, aby 19.10. a 27.10.2019 byla vysazena ovocná alej v počtu 50-ti stromů, včetně položení geotextílie a zakrytí dřevěnou štěpkou. Této akce se účastnilo zhruba 80 osob, což představuje prakticky celou vesnici.

V průběhu října jsme také nechali graficky upravit informace a milníky o 1. světové válce a příbězích z Třemošnice v této době a také jsme nechali vyrobit, pozinkovat a nalakovat tabule.

Kompletní dokončení celé akce se nám podařilo v sobotu 16.11.2019 a večer v 17.00, jsme touto „Cestou padlých Třemošnických hrdinů v 1. světové válce“ mohli projít lampionovým průvodem.

Když hodnotím celou akci, je nutné poděkovat nadaci Via za poskytnutí grantu, dále obci Ostředek, která pomohla z části dofinancovat rozdíl, který nepokryl grant, Společnosti pro zemědělskou výrobu, která nám poskytla betonový recyklát a navážela nám dřevěnou štěpku a vycházela nám vstříc při celé akci.

Samozřejmě největší poděkování patří obyvatelům obce Třemošnice, že tento projekt si vzal každý za svůj a společně jsme pomáhali, jak bylo potřeba. Je to jedna s největších společných akcí, za posledních 30 let, kterou jsme v obci Třemošnice společně realizovali, a věříme, že takto společně potáhneme za jeden provoz i v budoucnu a že takovéto akce nám pomohou i v posílení mezilidských vztahů.

O realizaci celého projektu vyšel 19.11.2019 článek v Mladé frontě dnes, Střední Čechy, dále vyjde článek v Benešovském deníku a také jsme komunikovali s ministerstvem obrany s odborem pro válečné veterány MO, kde byla celá akce zveřejněna na jejich webu: http://valecnehroby.army.cz/aktuality/pribeh-vzniku-cesty-padlych-tremosnickych-hrdinu-v-1-svetove-valce

Článek v Mladé frontě dnes - Cesta padlých Třemošnických hrdinu v 1. světové válce

foto - před realizací

 

foto z realizace

 

 

foto po realizaci

 

Webové stránky používají cookies., na web. stránkách běží scripty, které umožní vlastníkovi web. stránek získávat statistická data o uživatelích webu (např. Google Analytics, Facebook Pixel a SKlik). Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.

  Skrýt tuto informaci