10- Kde lze získat žádost či stížnost, předložit návrh, podnět či jiné dožádání anebo obdržet rozhodnutí
- Podrobnosti
- Zveřejněno: 6. 12. 2003 21:06
1)zveřejněním(z vlastní iniciativy obce)
2) na základě žádosti
- platí lhůty k vyřízení a právo žadatele na odvolání
- žadatel si musí informaci osobně převzít
Rozhodnutí o odmítnutí písemné žádosti k podání požadované informace vydává Obecní úřad Ostředek- Rozhodnutí podepisuje starosta obce-
IČO: 00232424
Vznik a zánik obcí(měst) je v současném právním řádu České republiky upraven zákonem č- 128/2000 Sb- o obcích(obecní zřízení) ve znění pozdějších právních předpisů-
Podle § 1, odstavce 1, písmena a) zmíněného zákona jsou obcemi ty územní celky, které byly obcemi ke dni účinnosti zákona tj- 24- listopadu 1990-
Obec je samostatně spravována zastupitelstvem-1)
Obec jako právnická osoba2) vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající3)-
Každá obec má svůj obecní úřad 4) - v naší obci je to Obecní úřad Ostředek-
1) zákon čís- 1/1993 Sb-(ústavaČR), článek 101
2) zákon čís- 40/1964 Sb-(občanský zákoník), § 18, odst- 1, písm- c)
3) zákon čís- 367/1990 Sb-(zákon o obcích), § 4, odst- 1
4) zákon čís- 367/1990 Sb-(zákon o obcích), § 58
Obec Ostředek
Profesor Jacobus Leopoldus Heinisch
Jednoho z nejkulatějších jubileí dosáhl letos významný křtinský rodák, jezuitský kněz, matematik a universitní profesor Jakub Heinisch. Od jeho narození uplynulo na jaře rovných 300 let. Narodil se Františkovi a Anně Heynischovým dne 8. května 1718 v nově vybudovaném křtinském pivovaru. Jeho otec František byl prvním křtinským sládkem, což byla už tehdy funkce nadmíru důstojná, o čemž svědčí i výběr kmotra, kterým se o dva dny později stal Eximius Dominus Jacobus Novotni Decanus Zidlochovicense, po němž získal Jakub své jméno.
Zápis o Heinischově křtu v křtinské matrice narozených, ze dne 10. května 1718. Otec uveden jako Braxator Kyriteinae, neboli sládek křtinský.
Nadprůměrná inteligence, nadání pro vědu a zájem o studium přivedly Jakuba záhy do jezuitského gymnasia v Klatovech, do téhož ústavu, v němž již dříve studoval Bohuslav Balbín a později Stanislav Vydra, Václav Matěj Kramerius, Josef Dobrovský a další obrozenečtí velikáni.
Řeholní slib složil Jakub v osmnácti letech dne 20. října 1736 a vstoupil do jezuitského řádu. Pod vlivem svého o dva roky staršího řádového kolegy, významného matematika, fyzika, astronoma a filosofa Josepha Steplinga, orientoval se na studium přírodních věd, zejména matematiky.
Ve věku 32 let, v roce 1750, se stal profesorem matematiky v pražském Klementinu. Tuto funkci zastával tři a půl roku. Mezitím jej císařovna Marie Theresie na základě svého dekretu ze 4. září 1752 ustanovila "direktorem" fakulty filosofie a svobodných umění v Olomouci. Jeho úkolem bylo mimo jiné dohlížet na provádění císařské reformy vysokého školství a řídit ideologické směřování fakulty. Byl nadřízen děkanovi a podléhal přímo rektorovi university. Stal se tak jedním z nejvyšších universitních hodnostářů v Olomouci. Ve funkci vydržel sedm let.
Pak jej zdravotní důvody přiměly abdikovat a uchýlit se na řádový zámek v Ostředku u Benešova, který jezuité získali v roce 1752. Tam také dne 17. září 1771 ve věku 53 let zemřel. Jeho tělo bylo uloženo do ostředecké zámecké kaple sv. Jana Nepomuckého (ad Capellam Wostrzedeczensem), kterou nechali jezuité v téže době barokně přestavět a bohatě vyzdobit, nebo do její bezprostřední blízkosti. Šlo o výjimku, ukazující Heinischovu mimořádnost. Ostatní obyvatelé Ostředku byli tehdy ukládání na farní hřbitov v Choceradech (ad parochiale Kozeradense). Podle sdělení současného majitele ostředeckého zámku, pana Jaroslava Pechy, nebyly při nedávné generální rekonstrukci kaple žádné lidské ostatky nalezeny.
Zápis o Heinischově úmrtí v ostředecké matrice zemřelých, ze dne 17. září 1771. V kolonce Coemeterium (místo uložení ostatků) stojí: Ad Capellam Wostrzedeczensem, tj. k ostředecké zámecké kapli. V témž zámku se o 75 let později narodil spisovatel Svatopluk Čech.
Vedle akademické činnosti byl Heinisch aktivní i jinak. V roce 1754 dosáhl vysoké řádové hodnosti "professus quatuor votorum". Své matematické vědomosti uložil do spisu "Propositiones de geometrie theoretica et practica, mechanica, etc." (Praha, 1753). Tato kniha je však v současné době nezvěstná a marně po ní pátráme.
Křtinský pivovar vybudovali zábrdovičtí premonstráti patrně jako logistickou přípravu pro obrovskou stavební akci - výstavbu nového poutního kostela, která ve Křtinách započala ve stejném roce, kdy se Jakub Heinisch narodil a která přivedla do Křtin velké množství stavebních dělníků, jež bylo třeba něčím živit a napájet.
Zámecká kaple v Ostředku střeží podle matriky Heinischovy ostatky. Foto: ing. arch. Jan Pešta, 1999.
Odkud premonstráti sládka Heinische do Křtin přilákali, zatím nevíme. V matričním zápisu z 2. června 1683 je sice v křtinské matrice narozených jako něčí kmotra zmíněna jistá Elisabetha Heiniška, sládková z račického pivovaru, avšak v starobylém račickém pivovaru v té době vařil pivo sládek Tomáš Nedbal s manželkou Rozinou, takže není zcela jasné, o koho vlastně šlo, a nepodařilo se prokázat žádný vztah k našim Heinischům. Heinischové se v okolí Račic opravdu kolem roku 1700 objevili, ale žili v Ruprechtově, a neměli zřejmě s pivovarnictvím nic společného.
Profesor Jakub Heinisch se řadí mezi nejvýznamnější křtinské rodáky a jeho památka by se měla připomínat častěji, než jen jednou za tři sta let.
Petr Švenda, šéfredaktor Křtinského zpravodaje
Ostředek - Pohledy z Vrší - Josef Rys - 60. léta 20. st.
U štátují - Josef Rys 1963
Mžížovice - František Hromada - 1944
Ostředecké sklárny 19. století
Ostředecký zámek - Václav Cidlinský
V letošním roce uplynulo celých sto let od zrodu amatérského divadla v Ostředku a také bohužel 40 let od jeho konce. Připomeňme si stručně jeho historii, kterou už bohužel téměr odvál čas zapomnění.
1910 - správce školy Josef Štolba založil dramatický odbor hasičského sboru.
1911-1912 - v Ostředku se konaly Čechovy slavnosti, při nichž vystoupili i členové dramatického odboru hasičského sboru
1920 - založen Vzdělávací spolek Svatopluk Čech pro Ostředek a okolí., jehož účelem bylo vzdělávání, pěstování divadelních her, a podporování podniků veřejně prospěšných a dobročinných. Spolek vedli J. Drož, A. Hrma, K. Jirásek, V. Kaňka
1920 - první představení -kabaret na provizorním jevišti v hostinci U Kratochvílů
1921 - druhá akce spolku - pohostinské vystoupení dramatického odboru Komenský z Chocerad - Hadrián z Římsů
1921 - zakoupeno vlastní jeviště za 4 670 Kč + premiéra hry Staré hříchy (Štolba)
1922 - spolek se stává členem ÚMDOČ. V repertoáru mj. Maryša, Vojnarka, Otec, Peníze, Hadrián z Římsů. V dalším období 3 - 5 her ročně. Do 1930 splaceno jeviště a věnováno 3000 Kč na dobročinné účely.
Koncem 30. let krátká stagnace souboru. Stará generace odcházela, nová se nehlásila. Se začátkem 2. světové války zakázána činnost vzdělávacího spolku
1941 - začalo se znovu hrát zásluhou mladších funkcionářů Fr. Filipa, Fr. Kerbice, K. Máčka ml. aj. Oživení přinesl příliv mladých lidí.
Ujal se jich Antonín Honzák, technický úředník, který přišel do Ostředku pracovat. Potvrdila se zkušenost, že úspěch v divadle záleží na výrazných jedincích. Společně založili Sdružení ochotníků. Podíleli se i mladí ochotníci z okolních vesnic Bělčic, Tatouňovic, Vlachova, Čakova a Kozmic. Hráli hlavně novější hry, k neúspěšnějším patřily: 1941 Říha: Milovaná země, 1942 Barnáš: Most nejkrásnější, Svoboda: Směry života. Během války sehráli 30 her - 81 představení, představení se při vyprodaných sálech opakoval 4x-5x. Postupně se navrátil původní název spolku Svatopluk Čech. 1943 měli 35 činných a 65 přispívajících členů. Účastnili se soutěží ÚMDOČ, 1942 s Horovou hrou Bártova pomsta a Zajíčkovou Hlas země požehnané získali 195 bodů z 200 možných. Organizovali zájezdy do okolních vesnic, kurzy líčení atd. Mezi zasloužilé členy patřili F. Pecha, Fr. Fifka, Karel Máček st., A. Honzák a Fr. Filip.,
1945 - oživení Vzdělávacího spolku Svatopluk Čech a oficiální sloučení se Sdružením ochotníků. 65 členů.
1948 - odchod A.Honzáka z Ostředku A. Honzák a činnost ochotníků ustrnula.
1950 zrušení Vzdělávacího spolku Svatopluk Čech. Jeho posledním předsedou byl František Škvor.
1. pol. 50. let - Loutkový soubor národní školy, hrál s marionetami, hlavně hry vlastních členů.
Ochotníci ze zrušeného poválečného spolku (Sdruž. ochotníků / Vzděl. spol. Čech) byli převedeni pod Osvětovou besedu a při ní ustaven Divadelní kroužek Svatopluk Čech.
1958 - kroužek teprve začal veřejně hrát - uvedli 1 hru (2 - 3 reprízy). Do souboru začal dojíždět až z Králík Antonín Honzák, režíroval i hrál.
1960 - známý ochotnický divadelník MUDr. Bohumil Musil z Chocerad poskytl kroužku režijní výpomoc. Nastudovali Jiráskovu Vojnarku. (hrána 3x v Ostředku, 1x ve Vodslivech). Kroužek byl jedním z prvních členů Středočeského sdružení amatérského divadla.
V 60. letech činnost pomalu ustává, zmenšuje se členská základna - nepřibývají mladí herci.Poslední představení - Slovo má babička (Jana Paulů) (reprízována na zámku v Jemništi)
1970 - výstava z historie ochotnického divadla v Ostředku uzavřela jeho činnost
Josef Kavalír se narodil 7.března 1831 v ostředecké huti, kterou měl pro výrobu laboratorního a technické skla pronajatou jeho otec František Kavalír – pozdější zakladatel skláren v nedaleké Sázavě.
V roce 1853 převzal po svém otci vedením sázavské sklárny, která během několika let pod jeho vedení a ve spolupráci s bratry Antonínem a Františkem získala světové jméno. Z obchodních důvodů si změnil jméno na Kavalier.
Zemřel 22.července 1903 v Sázavě.
V Ostředku se narodili také jeho bratři Eduard a Karel.
Eduard Kavalír (*18.3.1833 – 20.4.1909)
V roce 1868 založil vlastní sklárnu v Bezvěrově na Karlovarsku, kterou nazval „Nová Sázava“
MUDr.Karel Kavalír (*12.9.1835 – 12.2.1897)
Studoval lékařskou vědu, v roce 1862 byl promován na doktora lékařství. Od roku 1866 byl primářem nemocnice v Příbrami a později vrchním okresním lékařem v Písku a předsedou Spolku českých lékařů okresu píseckého.
O působení rodiny Kavalírů v Ostředku se zmiňuje jeho matka – Antonie Kavalírové ve své knize Paměti babičky Kavalírové.
Páter Antonín Norbert Vlasák, vlašimský rodák a známý historik a místopisec napsal a v časopisu Lumír v roce 1856 publikoval svou historicko-topografickou práci "Ostředek".
V pondělí 16.února uplynulo 250 let od narození ostředeckého rodáka - barona Josefa Františka Puteani (16.2.1749 - 1.4.1836)
Šlechtický rod Puteani pocházel z Itálie, ostředecké panství získal sňatkem Josefa svobodného pána Puteaniho s majitelkou panství Zuzanou Františkou Mladotovou a vlastnil ho do roku 1752.
Baron Puteani byl významný národohospodář, zakladatelem hospodářské školy a autorem odborných spisů.
rytíři Chobotští z Ostředka
rytíř Jan Slavíkovec ze Slavíkova
hrabě Jan Karel z Valdštejna
hrabě Jan Vojtěch Valkoun z Adlaru
rytíř Ferdinand Antonín Mladota ze Solopisk
baron Josef František z Puteani