Profesor Jacobus Leopoldus Heinisch
- Podrobnosti
- Kategorie: Historie (Ostředek)
- Zveřejněno: 7. 1. 2019 13:22
- Napsal Ostredek
- Zobrazeno: 1287
Profesor Jacobus Leopoldus Heinisch
Jednoho z nejkulatějších jubileí dosáhl letos významný křtinský rodák, jezuitský kněz, matematik a universitní profesor Jakub Heinisch. Od jeho narození uplynulo na jaře rovných 300 let. Narodil se Františkovi a Anně Heynischovým dne 8. května 1718 v nově vybudovaném křtinském pivovaru. Jeho otec František byl prvním křtinským sládkem, což byla už tehdy funkce nadmíru důstojná, o čemž svědčí i výběr kmotra, kterým se o dva dny později stal Eximius Dominus Jacobus Novotni Decanus Zidlochovicense, po němž získal Jakub své jméno.
Zápis o Heinischově křtu v křtinské matrice narozených, ze dne 10. května 1718. Otec uveden jako Braxator Kyriteinae, neboli sládek křtinský.
Nadprůměrná inteligence, nadání pro vědu a zájem o studium přivedly Jakuba záhy do jezuitského gymnasia v Klatovech, do téhož ústavu, v němž již dříve studoval Bohuslav Balbín a později Stanislav Vydra, Václav Matěj Kramerius, Josef Dobrovský a další obrozenečtí velikáni.
Řeholní slib složil Jakub v osmnácti letech dne 20. října 1736 a vstoupil do jezuitského řádu. Pod vlivem svého o dva roky staršího řádového kolegy, významného matematika, fyzika, astronoma a filosofa Josepha Steplinga, orientoval se na studium přírodních věd, zejména matematiky.
Ve věku 32 let, v roce 1750, se stal profesorem matematiky v pražském Klementinu. Tuto funkci zastával tři a půl roku. Mezitím jej císařovna Marie Theresie na základě svého dekretu ze 4. září 1752 ustanovila "direktorem" fakulty filosofie a svobodných umění v Olomouci. Jeho úkolem bylo mimo jiné dohlížet na provádění císařské reformy vysokého školství a řídit ideologické směřování fakulty. Byl nadřízen děkanovi a podléhal přímo rektorovi university. Stal se tak jedním z nejvyšších universitních hodnostářů v Olomouci. Ve funkci vydržel sedm let.
Pak jej zdravotní důvody přiměly abdikovat a uchýlit se na řádový zámek v Ostředku u Benešova, který jezuité získali v roce 1752. Tam také dne 17. září 1771 ve věku 53 let zemřel. Jeho tělo bylo uloženo do ostředecké zámecké kaple sv. Jana Nepomuckého (ad Capellam Wostrzedeczensem), kterou nechali jezuité v téže době barokně přestavět a bohatě vyzdobit, nebo do její bezprostřední blízkosti. Šlo o výjimku, ukazující Heinischovu mimořádnost. Ostatní obyvatelé Ostředku byli tehdy ukládání na farní hřbitov v Choceradech (ad parochiale Kozeradense). Podle sdělení současného majitele ostředeckého zámku, pana Jaroslava Pechy, nebyly při nedávné generální rekonstrukci kaple žádné lidské ostatky nalezeny.
Zápis o Heinischově úmrtí v ostředecké matrice zemřelých, ze dne 17. září 1771. V kolonce Coemeterium (místo uložení ostatků) stojí: Ad Capellam Wostrzedeczensem, tj. k ostředecké zámecké kapli. V témž zámku se o 75 let později narodil spisovatel Svatopluk Čech.
Vedle akademické činnosti byl Heinisch aktivní i jinak. V roce 1754 dosáhl vysoké řádové hodnosti "professus quatuor votorum". Své matematické vědomosti uložil do spisu "Propositiones de geometrie theoretica et practica, mechanica, etc." (Praha, 1753). Tato kniha je však v současné době nezvěstná a marně po ní pátráme.
Křtinský pivovar vybudovali zábrdovičtí premonstráti patrně jako logistickou přípravu pro obrovskou stavební akci - výstavbu nového poutního kostela, která ve Křtinách započala ve stejném roce, kdy se Jakub Heinisch narodil a která přivedla do Křtin velké množství stavebních dělníků, jež bylo třeba něčím živit a napájet.
Zámecká kaple v Ostředku střeží podle matriky Heinischovy ostatky. Foto: ing. arch. Jan Pešta, 1999.
Odkud premonstráti sládka Heinische do Křtin přilákali, zatím nevíme. V matričním zápisu z 2. června 1683 je sice v křtinské matrice narozených jako něčí kmotra zmíněna jistá Elisabetha Heiniška, sládková z račického pivovaru, avšak v starobylém račickém pivovaru v té době vařil pivo sládek Tomáš Nedbal s manželkou Rozinou, takže není zcela jasné, o koho vlastně šlo, a nepodařilo se prokázat žádný vztah k našim Heinischům. Heinischové se v okolí Račic opravdu kolem roku 1700 objevili, ale žili v Ruprechtově, a neměli zřejmě s pivovarnictvím nic společného.
Profesor Jakub Heinisch se řadí mezi nejvýznamnější křtinské rodáky a jeho památka by se měla připomínat častěji, než jen jednou za tři sta let.
Petr Švenda, šéfredaktor Křtinského zpravodaje