Závěrečný účet 2015
FIN212M0000000275_2015
VYSLEDOVKA0000000286_2015
ROZVAHA0000000285_2015
Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce Popovice za rok 2015
PRILOHA0000000287_2015
Závěrečný účet obce za rok 2014
Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce za rok 2014
FIN212M0000000197_2014
ROZVAHA0000000207_2014
VYSLEDOVKA0000000208_2014
PRILOHA0000000209_2014
| Starosta obce | František Páv |
| Místostarosta obce | Jiří Voříšek |
| Předseda finančního výboru | Karel Hendrych |
| Členové finančního výboru | František Pecinovský |
| Miloš Dvořák | |
| Předseda kontrolního výboru | Jaroslav Fejtek |
| Členové kontrolního výboru | Václav Merxbauer |
| Jiří Voříšek | |
| Václav Merxbauer | |
| Předsedkyně kulturního výboru | Ivana Vincíbrová |
| Členové kulturního a sociálního výboru | Monika Pávová |
| Jana Zachová | |
| Zastupitel | JUDr. Martin Vychopeň |
V loňském roce vydalo Národní informační a poradenské středisko pro kulturu v Praze /NIPOS/ již druhé vydání Malované opony divadel českých zemí II. Mezi desítkami opon divadelních spolků v celé zemi je i opona divadelního spolku v Popovicích z roku 1904. Opona byla součástí bývalého divadelního spolku Sboru dobrovolných hasičů v Popovicích. Díky vazbě pracovnice Ministerstva kultury na sousední obec Jankov a její shlédnutí představení současného divadelního spolku při TJ Sokol Popovice byl autory knihy osloven starosta obce F. Páv o spolupráci při dokumentaci divadelní opony. Její osud byl mnohdy na vážkách, zejména při rekonstrukcí střechy obecního hostince na sklonku 20. století, kdy z půdy hostince byly vyvezeny na skládku veškeré pozůstatky tehdejší divadelní techniky. Opona v té době již byla uložena na bezpečné místo, kde setrvala až do doby než byla kolem roku 2006 převezena do budovy OÚ Popovice, kde je prodělala drobné rekonstrukce p. Mrvou a je vystavena v bývalé volební místnosti. Věřím, že kniha zaujme pro své zdařilé zpracování jak textové tak obrazové části.
Text a foto : F. Páv.
Popovice leží asi 12 km od Benešova na dvou silnicích, z Bystřice a z Postupic. Za nimi je východní okraj Středočeské pahorkatiny. Nadmořská výška 435 m. Podle sčítání obyvatelstva v r.1980 měly Popovice jako část obce Postupice 189 obyvatel v 61 domech. V roce 1930 tu bylo 510 obyvatel v 86 domech. Obyvatel tedy ubylo.
Minulost Popovic je spojena s historií zdejší vodní tvrze, která stojí západně od farního kostela sv.Jakuba apoštola, za velkým rybníkem. Někdejší panské sídlo má tři křídla, která k sobě přiléhají tupými úhly. Zadní strana malého dvora je uzavřena zdí, jež tu zbyla z původního ohrazení tvrze. Na fasádách architektonické fragmenty z jednotlivých vývojových fází stavby: pozdně gotická okénka, renesanční sgrafita. Tvrz byla postavena v 1.polovině 14. století jako věžovitá, doložena v l. 1354-1375, kdy byla v majetku Ondřeje z Popovic. Dobyta v r.1420 Mikulášem z Husi. Od r.1488 po dobu asi 100 let v držení Popovských z Bezejovic, za nichž proběh.la renesanční přestavba. Za barokní přestavby na zámeček řádu křížovníků s červenou hvězdou snížena věž, postaven nový západní palác.
Kostel sv. Jakuba apoštola se připomíná už v r.1358 a 1406. Kostel byl původně gotický , v roce 1761 byl přestavěn na nynější podobu. Z původní gotické stavby se zachovalo zdivo kostelíka a nepochybně i věže. Presbytář je na východní straně trojboký, má křížovou žebrovou klenbu. Žebra mají v průřezu tvar otupeného, na stranách vyhloubeného klínu.
V r.1797 byly Popovice přikoupeny k sousednímu panství Jemništi (majitelka Marie Gabriela, rozená Černínová, po druhé provdaná za hraběte Jindřicha z Rottenhanu, známého šlechtického podnikatele).
Za Rottenhana se dostal statek Popovice do historie zdejšího textilního průmyslu. Když už provozu nestačily jím založené bavlnářské manufaktury v Postupicích a na Podlesí, byly zřízeny pobočné provozovny v sousedních Popovicích. Pro obydlí správce manufaktury a odborného mistra bylo použito popovické vodní tvrze, kde až dosud bydlel místní duchovní. Zde byl současně i sklad materiálu a výrobků. Vlastní provozovny byly v budovách někdejšího panského dvora, nově byla uprostřed dvora postavena patrová budova pro tkalcovnu a mezi kostelem a tvrzí menší přízemní budova. Byty cizích pracovníků byly upraveny ve starém špýcharu, stojícím dodnes na severním okraji dvorského prostoru. Tkalcovství zde bylo za různých podnikatelů provozováno do r.1842, kdy zdejší tkalcovna zaměstnávala 42 osob. Další její osudy nejsou známy. Tkalcovství totiž ve 40.letech prožívalo těžkou krizi, kterou vůbec nemohli překonat domáčtí tkalci a z podniků jenom ty, které včas nahradily staré stavy modernějšími. Někdejších továrních budov v Popovicích bylo potom s výjimkou školního objektu užíváno k hospodářským účelům velkostatku. Budova bývalé tkalcovny byla zbořena v r.1896.
Do osudu Popovic silně zasáhla katastrofální povodeň v r.1906. Hráze rybníků v Popovicích, Mladovicích v Nové Vsi, Lísenci a Postupicích se protrhly, voda smetla vše, co jí stálo v cestě. Pro pomoc postiženým bylo ustaveno nouzové komité.Cesty a mosty byly servány, že bylo nutno udělat provizoria. Na tyto práce sem bylo posláno vojsko. Silně poškozena byla pole i luka, hluboké rokle na polích bylo nutno zavážet.
Podle sčítání lidu v r. 1930 měla katastrální obec tyto osady: Mladovice, Kamenná Lhotka, Věžnička, Pazderná Lhotka, Kondratice a samoty Polívka, Peklo a Leč. Celkem tu bylo 1002 obyvatel, z čehož v osadě Popovice 520, v ostatních osadách 482.
Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím. V osadě Popovice bylo 79 domů, 1 hospodářský lihovar, 1 mlýn, 3 hostince, 3 obchody smíšeným zbožím, 3 řezníci, 2 kováři, 1 truhlář, 1 pekař, 1 obuvník, 1 sedlář, 1 kolář, 1 holič, 1 pokrývač, 4 tesaři, 2 krejčí, 1 porodní asistentka a několik zedníků. Byly tu 2 spořitelní spolky, tělocvičná jednota Sokol a sbor dobrovolných hasičů. Ještě 3 hokynáři, 1 automobilová doprava. Škola byla šestitřídní obecná, kostel řím.katol. a fara, poštovní a telegrafní úřad, četnická stanice o 2 mužích.
Ostatní osady: Mladovice 27 domů, 1 smíšený obchod, hostinec a mlýn. Kamenná Lhotka 20 domů, 1 pokrývač, 1 bednář. Věžničky 20 domů, 2 obchodníci dobytkem. Pazderná Lhotka 8 domů. Kondratice 5 domů. Polívka 2 domy, z toho 1 hájovna lesní. Peklo 3 domy. Leč 5 domů. Výměra celé katastrální obce byla 1174 ha.
Západně od kostela v Popovicích stojí při mlýnském rybníku, jehož voda jindy příkopy okolo tvrze nadýmala, stavení v 18. století přestavěné.
Skládá se ze tří křídel přiléhajících k sobě tupými úhly a zadní stranu skrovného dvora uzavírá stará hrubá zeď. Přízemi zachovalo starožitnou způsobu, okna jsou kamennými veníři vroubena, dveře do končitého oblouku sklenuté a pod tím vším jsou prostranné sklepy. V prvním patře bývaly vysoké světnice, z nichž některé jsou pusté. Nejzajímavější z nich jest prvotní stará tvrz, nárožní pokoj, starožitným způsobem klenutý a při něm stará komora, obsahující rozličné tajné skrýše ve zdech a klenutích.
Nejstarší známý držitel a patron kostela byl Ondřej, který žil v 1etech 1354-1375. Roku 1370 založil s Bohunkem z Tehova stálou mši při zdejším kostele a byl nazýván pánem hradu. Po něm následoval neznámý držitel, od něhož koupil Popovice král Václav pro Reuvalda z Ústupenic za jeho služby. Od něho je dostal roku 1393 jeho syn Reuvald. Ale zanedlouho je koupil zase král Václav a daroval je roku 1400 klášteru Zbraslavskému. Avšak i ten Popovice po krátkém držení prodal. V letech 1402 až 1414 je vlastnil Václav ze Všeradic, jenž sem v těch letech faráře podával. Po prudkých roztržkách, které měl s farářem, urovnán roku 1406 dne 5. listopadu na návsi v Popovicích. Každý z nich přikázán do svých mezí a faráři mimo to uloženo sloužiti mši na tvrzi, kdyby pán si toho přál a dovolení k tomu dosáhl.
V pamětech se vypravuje, že Mikuláš z Husi roku 1420 tvrze Popovic dobyl a odtud k Leštnu (dnes Líšnu) táhl. Obyčejně se to vykládá na naše Popovice. Roku 1440 seděl tu nějaký Janek, jenž byl r. 1448 při dobytí měst Pražských.
Snad také sem patří Oldřich z Popovic, jenž držel roku 1450 s jednotou Poděbradskou. Nedlouho potom usadili se tu Popovští z Bezejovic. V řadě známých je první Jan roku 1488 a druhý Přech r. 1526. Tento si roku 1542 Popovice v obnovené desky zemské vložil a roku 1548 několik vesnic v okolí přikoupil. Přech zemřel nedlouho po r. 1549, zůstavil dceru Mandalénu, která byla vdána za Kryštofa Skuhrovského z Skuhrova. Po její smrti dědili po ní dcery Anna a Barbora a synové Václav (zemřel r. 1574), Smil, Mikuláš (zemřel r. 1570), Oldřich. Ti, kteří z nich byli živi zůstali a Jan Vchynský jako dědic Mikulášův prodali Popovice (1574) Šebestiánovi z Říčan. Tento byl dobrý hospodář , jenž kolik vesnic v okolí získal. Po jeho smrti Jan syn r.. 1594 Popovice ujal a k zaplacení jich některé vesnice odprodal. Jan psal se pak nejstarším a zemřel okolo roku 1620 zastaviv vdovu Reginu ze Skuhrova (druhou manželku) a syny Oldřicha, Václava a Heřmana.
Tito prodali Popovice roku 1628 Markétě rozené Vrchotické z Loutkova, manželce Oldřichově a tato zase roku 1630 Krystianovi svobodnému pánu z Ilova, jenž je držel nedlouho; neb roku 1634 s jinými přívrženci Valdštejnovými zavražděn. Statek Popovice pak postoupen roku 1639 vdově po něm Anně Albertině opět vdané Briaumontové rozené hraběnce z Fyrstemberka proti zaplaceni dluhů 19.506 k. m. obnášejících. Avšak že paní tato nebyla s to úkol tento vykovati, prodány Popovice (1653) Jiřímu Šťastnému Jaroslavovi Vítovi ze Rzavého, avšak od toho puštěny hned r. 1654 Anně Celárové rozené Kořenské z Terešova.
Dědici této stali se vnukové její, a Popovic zejména starší z nich František Albrecht Manerbio de Mantua (1659) a ten pak prodal je roku 1663 Janovi Vilémovi z Gerštorfu. Tento zemřel po roce a dědici stali se vnukové a vnučky jeho (Jana Bzenského z Prorubě a Anny Marie z Gerštorfu děti a bratr a sestra Vlkové z Kvítkova); ti prodali Popovice Janovi Jiřímu Olbramovi Brandlinskému ze Štěkně. Tento jej držel do smrti a po něm (asi do roku 1681) synové Jan Rudolf a Leopold. Když tento roku 1687 zemřel, následoval onen sám a byv roku 1699 do stavu panského povýšen, seděl tu až do roku 1723. Tehdy koupil Popovice Rudolf z Bynu pro svou manželku Johanku rozené hraběnce Bredovou. Tato prodala Popovice řádu křížovníků s červenou hvězdou (1732) a těm patřily do r. 1797. Toho roku připojeny k Jemništi.
Počátky popovického Sokola sahají do dvacátých let minulého století. Nejdříve se místní členové soustředili na pořádání seznamovacích akcí či tanečních vystoupení, při kterých byl předně vysvětlován význam a cíl tohoto sdružení. V Popovicích se členové scházeli a cvičili v sále místního hostince, který byl upraven tak, aby vyhovoval potřebám cvičení, které probíhalo dvakrát týdně. V této době byly děleny oddíly Sokola na žactvo, dorost, oddíl mužů a žen. Časem se zastoupení v řadách místního Sokola zvyšovalo, a tak přišla myšlenka na vybudování venkovního cvičiště.
V současnosti má TJ Sokol Popovice devítičlenný výbor, fotbalový mládežnický tým, dvě mužstva dospělých hrající IV. a ll. třídu okresního přeboru a hokejové mužstvo hrající okresní hokejovou soutěž na stadionech v Benešově a ve Vlašimi. Fotbalové hřiště je situováno na konci vesnice směrem na Postupice. Na opačném konci vesnice se nachází rozsáhlé zázemí bývalé ledové plochy, na které se odehrávaly domácí zápasy místního hokejového mužstva, které zde hrálo až do roku 2008.
TJ Sokol Popovice pořádá každoročně kulturní a společenské akce. První akcí roku bývá sportovní ples, kde dochází k vyhlášení nejlepšího sportovce roku předešlé sezóny. Nedílnou součástí práce Sokola je i zajištění maškarního karnevalu pro nejmenší. První letní prázdninový víkend patří nohejbalovému turnaji, který TJ Sokol pořádá společně s obcí Popovice. Po ukončení jarní části sezóny se během letní přestávky každoročně pořádá pouťový fotbalový turnaj.
Při příležitosti ukončení starého roku a přivítání nového pořádá TJ Sokol každým rokem silvestrovský večírek. Každým rokem vymýšlí nová témata, videoprojekce... Silvestrovské akce mají v Popovicích veliký ohlas a vytváří si zde za pomoci organizačního týmu určitou tradici.
V roce 1886, když byly naplněny stodoly rolníků, zvláště ten rok bohatou úrodou, vznesla se nad Popovicemi krutá bouře a blesk zapálil stodolu u Rálků č.p. 26. Oheň zajisté by byl strávil veškerý jeho majetek, kdyby usilovným pobízením občanů p. farářem Janem Veberem a nájemcem místního dvora Bemardem Priestrem, aby donášeli vodu Filipu Bondymu, který seděl na střeše, majetek částečně uchránil. Po ohni rokováno o tom, aby v rozsáhlé obci zdejší zřízen byl sbor dobrovolných hasičů a hned přikročeno k práci
V ten čas byl starostou obce Josef Hübsch, který s farářem Janem Veberem, řídícím učitelem Janem Kábou a nájemcem dvora Bemardem Priestrem, sezvali několik pokrokových občanů k starostovi na schůzi, kde učitel Theodor Pivoňka vysvětlil nutnost zřízení hasičského sboru. Na této schůzi přítomni byli, kromě již jmenovaných Jan Hruška, starý z Popovic, Antonín Kouba, starý z Popovic, Vojtěch Hocek, hokynář z Popovic, Jan Hruška z Věžniček, Jan Červ, rolník z Pazdemé Lhoty, Jan Bach rolník z Věžniček,učitelé Jan Kovář a Vincenc Vurm, Josef Škarda, mlynář z Popovic, Filip Bondy obchodník z Popovic, Jan Bach, Jan Bach Hokynář z Popovic, Antonín Dvořák, rolník z Popovic a Jan Brabenec, rolník z Popovic. Usneseno žádati o stanovy, které vypůjčeny od hasičského sboru v Maršovicích. Poté usneseno zakoupiti od firmy R. Smekal v Praze stříkačku, jejím zakoupením pověřeni Bemard Priestr a Antonín Kouba. Hned v následujících dnech byla stříkačka, s dodáním do stanice Bystřice, za 460 zl. koupena.
Tak byl učiněn první krok k založení sboru dobrovol. hasičů v Popovicích. V krátkém čase došly žádané stanovy, které byly podle vzoru vypůjčených sestaveny a svolána první ustavující valná hromada, která se konala dne 6. března 1887. První v této valné hromadě, v níž po zvolení volební komise, dálo se přihlášení členů zakládajících příspěvkem jednou pro vždy 10 zl. Zakládajících přihlásilo se tehdy 9, a sice Jan Veber, Jan Kába, Theodor Pivoňka, Jan Kovář, Bemard Priester, Jan Škarda, Filip Bondy, Vojtěch Hocek a Jan Bach. Za starostu spolku zvolen pan farář Jan Veber, náměstkem Bemard Priester. Při první výborové schůzi pak zvolen jednatelem Jan Kovář, pokladníkem Jan Kába a hospodářem Josef Skarda. Prvním velitelem sboru byl zvolen učitel Theodor Pivoňka a cvičitelem učitel Vincenc Vurm. Pokladna sboru dělila se na dvě části a sice pokladnu sborovou a pokladnu bratrskou. Účelem pokladny sborové bylo spravovati jmění sboru, bratrská pak vydržovala pány hasiče při různých sborových výletech, vycházkách a jiných hasičských podnicích. Jak zprvu poukázáno, byla zakoupena stříkačka, dále 2 žebříky, 22 plátěných košů na vodu, hadice, 1 pochodeň. Stříkačka byla pro první čas uložena ve stodole Josefa Škardy, který měl též v opatrování výzbroj a nářadí.
Sbor byl přihlášen do svazku župy Ostromeč, tato pak sbor přihlásila k Zemské ústřední hasičské jednotěPrvní požár, kde sbor zasahoval vznik16. srpna 1887, blesk zapálil část budovy velkostatku, zvanou Ovčín. O tom, že začátky činnosti sboru nebyly lehké svědčí stav jmění koncem roku 1887, kdy příjem byl 255,05 zl., vydání 400,94 zl. Schodek tedy činil145,05 zl. V této době měl sbor 9 členů zakládajících, 15 přispívajících a 22 činných. Dne 7 .září 1890 se konal v Popovicích sjezd župy Ostromeč a cvičení za účasti sborů z Poříčí, Benešova, Nesvačil a Mokré Lhoty. Bylo to první veřejné vystoupení a zároveň první podnik sboru. V roce 1897 se sbor zúčastnil požáru u Šimonů na Věžničkách. Sbor dopravil sám bez přípřeže stříkačku z Popovic až na místo požáru. Dostalo se mu za to veřejné uznání. V roce 1902 sbor zvolil zábavní výbor a založil vlastní knihovnu. Knihovna měla zpočátku 17 svazků, ale v krátkém čase zmohutněla a plnila své poslání. Bylo usneseno vybírati při každé schůzi 2 haléře na knihovnu. Kromě knihovny začal sbor provozovat i další kultumí činnost, a t ochotnické divadlo. První bylo sehráno dne 11. května 1902, divadlo pak bylo hráno i v letech následujících. V roce 1904 namaloval učitel Hodík oponu pro divadelní hry , která zachycuje Popovice ještě před povodní. 0 tom, že sbor pamatoval i na vlastní vzdělávání členů, svědčí zápis v kronice z roku 1903, kdy velitel sboru přednášel "0 důležitosti dobrovolného hasičstva a jejich úkolech, o bezpečnostní službě v obci a o strategii a taktice při požáru.
Jednou z nejhorších událostí v obci byla velká povodeň dne 17 .června 1906, kdy došlo v důsledku silných dešťů k protržení hráze rybníka a dolní část obce se tak proměnila v mohutný prudký veletok, jenž strhával vše, co se mu postavilo do cesty. Povodeň si vyžádala 5 lidských životů a další ztráty na zvířectvu a majetku. Záchranných prací se zúčastnil všestranně i hasič- ský sbor. Velitel Fr. Dvořák a Václav Fejtek prožili jednu z nejstrašnějších nocí, když začala průtrž mračen ujali se záchranných prací a horlivostí by málem přišli o životy .V poslední chvíli se vyšplhali na mohutný strom pod hrází a oba byli nuceni setrvat zde až do 11. hodiny noční. Oba byli očitými svědky celé katastrofy. Hmotných škod nebyl ušetřen ani sbor, kdy voda odplavila a poškodila mnoho nářadí a také 280 svazků knihovny . Dne 9. června 1907 se konalo v Popovicích okrskové cvičení za účasti 12 sborů z župy Benešovské, Votické a Podblanické. V létech 1908-13 činnost sboru stagnovala, stejně tak v létech 1. sv. války (1914-18), kdy bylo nejdůležitější zachovat sbor vůbec při životě. Osm členů sboru odešlo do války a jeden z nich, Karel Hocek, ve válce padl.
Z válečných let stojí za zmínku stavba nového hasičského skladiště v roce 1915. 28. října 1918, v den samostatnosti, byl konán slavnostní průvod obcí a po tomto datu obnovil sbor svou činnost. Vedení se ujaly mladší síly a tím započala nová éra hasičského sboru. Bohužel, tímto zápis v kronice končí. Další činnost sboru pak je zaznamenána jen podle knih zápisů ze schůzí, které však jsou rozdílné podle toho, jak jednatel pečlivě prováděl zápisy, v mnoha případech jsou však velice stručné a zprávy činovníků na valných hromadách nejsou zaznamenávány. V roce 1925 byl ke sboru Popovice přijat hasičský sbor Věžničky. Koncem téhož roku byla zakoupena nová motorová stříkačka, která byla obecním zastupitelstvem slavnostně předána sboru 13. června 1926. Slavnostního předání se zúčastnily okolní sbory a bylo při něm provedeno cvičení. Z let 1935-65 nejsou k dispozici ani knihy zápisů a tudíž není ani přehled o činnosti sboru. Další zprávy pokračují až rokem 1966, kdy byla v Popovicích konána okresní soutěž požámích družstev za účasti 29 družstev. Na závěr soutěže provedlo domácí družstvo ukázkový zásah na hořící objekt. V šedesátých a sedmdesátých létech se do činnosti organizace zapojoval také zájmový kroužek mladých požárníků a každoročně se zúčastňoval okresních soutěží s velmi dobrými výsledky .
Sedmdesátá léta byla určitým vrcholem práce s mládeží. V roce 1971 zde bylo uspořádáno okresní kolo soutěže mladých požárníků za účasti 27 družstev. V tomto roce získal sbor novou motorovou stříkačku PPS 12, v následujícím roce pak nákladní auto Tatra 805 od ministerstva obrany. Ještě v roce 1972 při soutěži požárních družstev v Jankově zvítězil a postoupil do okresního kola. Kolektiv mladých požárníků pod vedením Rudolfa Kunického a Karla Zelenky obsadil pak v okresním kole soutěže 3 .místo a v roce 1973 na soutěži v Ouběnicích 1. a 3 .místo. V roce 1974 kolektiv mladých požárníků reprezentoval okres Benešov na oslavách 110. výročí založení prvního hasičského sboru v Čechách ve Velvarech. V roce 1975 obsadil v okresní soutěži první místo a za odměnu sbor pro kolektiv zájezd do Krkonoš. V roce 1976 bylo utvořeno i soutěžní družstvo žen. Jejich vstup do soutěží byl výborný a na okresní soutěži v Bystřici obsadily 2. místo, stejně jako družstvo mužů. Nejlepšího výsledku dosáhla tato družstva v roce 1978, kdy po vítězství v okrskové soutěži postoupila do okresního kola v Miličíně, kde obě družstva získala první místo. V přeboru jednotlivců se pak Vladimír Dvořák ml. umístil na druhém místě. Miluše Dvořáková tuto soutěž vyhrála a po vítězství i v krajském kole postoupila do národní soutěže, kde obsadila velmi pěkné 4. místoV roce 1981 prováděl sbor přestavbu požární zbrojnice, kde bylo odpracováno 1 283 hodin, nejvíce Jos. Dvořák, Jar. Hocek, Vl. Dvořák, Petr Vilímek, Václ. Kautský a Miloš Dvořák. V roce 1983 byl v obci vybudován vodovod na němž se významně podíleli členové sboru. Členská základna k 1. lednu 1999. Celkový počet 32 členů, z toho 1 žena.
Výbor SDH v roce 1999: starosta Miroslav Červ, nám. starosty Václav Kautský, velitel Milan Peterka, zást. velitele Karel Hendrych, strojník Miloš Dvořák, ref prevence Jiří Voříšek, jednatel František Páv, hospodář Karel Hendrych, člen výboru Petr Vilímek, předseda KRK Petr Pitelka, členové Ladislav Prikner a Miloš Dvořák.
Veřejnoprávní smlouva o poskytnutí neinvestiční dotace č. 2/2023 - TJ Sokol Popovice
DOTAZ:
Vážení,
obracím se na Vás na základě zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve věci subjektů
Domistav CZ a.s., se sídlem Foersterova 897, 500 02 Hradec Králové, IČO:27481107
a
DOMISTAV HK s.r.o., se sídlem Foersterova 897, 500 02 Hradec Králové, IČO:26007177
Ke shora uvedeným subjektům Vás žádám o poskytnutí informace, zda uvedený subjekt v minulosti podal vůči Vašemu orgánu veřejné moci nabídku ve smyslu veřejných zakázek, případně Vás žádám o poskytnutí této nabídky.
ODPOVĚĎ:
Odpověď na žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Vážený pane,
k Vaší žádosti ze dne 19. 8. 2019 ve věci poskytnutí informací zda uvedené subjekty
Domistav CZ a.s., se sídlem Foersterova 897, 500 02 Hradec Králové, IČO: 27481107 a DOMISTAV HK s.r.o., se sídlem Foersterova 897, 500 02 Hradec Králové, IČO: 26007177, v minulosti podali vůči našemu orgánu veřejné moci nabídku ve smyslu veřejných zakázek a k případnému poskytnutí této nabídky, Vám sdělujeme následující:
Žádný z uvedených subjektů nepodal naší obci nabídku ve smyslu veřejných zakázek.