Popovice

Zastupitelé

Starosta obce  František Páv 
Místostarosta obce  Jiří Voříšek
Předseda finančního výboru  Karel Hendrych 
Členové finančního výboru František Pecinovský
  Miloš Dvořák
Předseda kontrolního výboru  Jaroslav Fejtek 
Členové kontrolního výboru Václav Merxbauer
  Jiří Voříšek
   Václav Merxbauer 
Předsedkyně kulturního výboru Ivana Vincíbrová 
Členové kulturního a sociálního výboru Monika Pávová
  Jana Zachová
Zastupitel JUDr. Martin Vychopeň

Malovaná opona bývalého divadelního spolku SDH Popovice



V loňském roce vydalo Národní informační a poradenské středisko pro kulturu v Praze /NIPOS/ již druhé vydání Malované opony divadel českých zemí II. Mezi desítkami opon divadelních spolků v celé zemi je i opona divadelního spolku v Popovicích z roku 1904. Opona byla součástí bývalého divadelního spolku Sboru dobrovolných hasičů v Popovicích. Díky vazbě pracovnice Ministerstva kultury na sousední obec Jankov a její shlédnutí představení současného divadelního spolku při TJ Sokol Popovice byl autory knihy osloven starosta obce F. Páv o spolupráci při dokumentaci divadelní opony. Její osud byl mnohdy na vážkách, zejména při rekonstrukcí střechy obecního hostince na sklonku 20. století, kdy z půdy hostince byly vyvezeny na skládku veškeré pozůstatky tehdejší divadelní techniky. Opona v té době již byla uložena na bezpečné místo, kde setrvala až do doby než byla kolem roku 2006 převezena do  budovy OÚ Popovice, kde je prodělala drobné rekonstrukce p. Mrvou a je vystavena v bývalé volební místnosti. Věřím, že kniha zaujme pro své zdařilé zpracování jak textové tak obrazové části.
Text a foto : F. Páv.



Historie Popovic

Popovice leží asi 12 km od Benešova na dvou silnicích, z Bystřice a z Postupic. Za nimi je východní okraj Středočeské pahorkatiny. Nadmořská výška 435 m. Podle sčítání obyvatelstva v r.1980 měly Popovice jako část obce Postupice 189 obyvatel v 61 domech. V roce 1930 tu bylo 510 obyvatel v 86 domech. Obyvatel tedy ubylo.

Minulost Popovic je spojena s historií zdejší vodní tvrze, která stojí západně od farního kostela sv.Jakuba apoštola, za velkým rybníkem. Někdejší panské sídlo má tři křídla, která k sobě přiléhají tupými úhly. Zadní strana malého dvora je uzavřena zdí, jež tu zbyla z původního ohrazení tvrze. Na fasádách architektonické fragmenty z jednotlivých vývojových fází stavby: pozdně gotická okénka, renesanční sgrafita. Tvrz byla postavena v 1.polovině 14. století jako věžovitá, doložena v l. 1354-1375, kdy byla v majetku Ondřeje z Popovic. Dobyta v r.1420 Mikulášem z Husi. Od r.1488 po dobu asi 100 let v držení Popovských z Bezejovic, za nichž proběh.la renesanční přestavba. Za barokní přestavby na zámeček řádu křížovníků s červenou hvězdou snížena věž, postaven nový západní palác.

Kostel sv. Jakuba apoštola se připomíná už v r.1358 a 1406. Kostel byl původně gotický , v roce 1761 byl přestavěn na nynější podobu. Z původní gotické stavby se zachovalo zdivo kostelíka a nepochybně i věže. Presbytář je na východní straně trojboký, má křížovou žebrovou klenbu. Žebra mají v průřezu tvar otupeného, na stranách vyhloubeného klínu.

V r.1797 byly Popovice přikoupeny k sousednímu panství Jemništi (majitelka Marie Gabriela, rozená Černínová, po druhé provdaná za hraběte Jindřicha z Rottenhanu, známého šlechtického podnikatele).

Za Rottenhana se dostal statek Popovice do historie zdejšího textilního průmyslu. Když už provozu nestačily jím založené bavlnářské manufaktury v Postupicích a na Podlesí, byly zřízeny pobočné provozovny v sousedních Popovicích. Pro obydlí správce manufaktury a odborného mistra bylo použito popovické vodní tvrze, kde až dosud bydlel místní duchovní. Zde byl současně i sklad materiálu a výrobků. Vlastní provozovny byly v budovách někdejšího panského dvora, nově byla uprostřed dvora postavena patrová budova pro tkalcovnu a mezi kostelem a tvrzí menší přízemní budova. Byty cizích pracovníků byly upraveny ve starém špýcharu, stojícím dodnes na severním okraji dvorského prostoru. Tkalcovství zde bylo za různých podnikatelů provozováno do r.1842, kdy zdejší tkalcovna zaměstnávala 42 osob. Další její osudy nejsou známy. Tkalcovství totiž ve 40.letech prožívalo těžkou krizi, kterou vůbec nemohli překonat domáčtí tkalci a z podniků jenom ty, které včas nahradily staré stavy modernějšími. Někdejších továrních budov v Popovicích bylo potom s výjimkou školního objektu užíváno k hospodářským účelům velkostatku. Budova bývalé tkalcovny byla zbořena v r.1896.

Do osudu Popovic silně zasáhla katastrofální povodeň v r.1906. Hráze rybníků v Popovicích, Mladovicích v Nové Vsi, Lísenci a Postupicích se protrhly, voda smetla vše, co jí stálo v cestě. Pro pomoc postiženým bylo ustaveno nouzové komité.Cesty a mosty byly servány, že bylo nutno udělat provizoria. Na tyto práce sem bylo posláno vojsko. Silně poškozena byla pole i luka, hluboké rokle na polích bylo nutno zavážet.

Podle sčítání lidu v r. 1930 měla katastrální obec tyto osady: Mladovice, Kamenná Lhotka, Věžnička, Pazderná Lhotka, Kondratice a samoty Polívka, Peklo a Leč. Celkem tu bylo 1002 obyvatel, z čehož v osadě Popovice 520, v ostatních osadách 482.

Obyvatelstvo se živilo převážně zemědělstvím. V osadě Popovice bylo 79 domů, 1 hospodářský lihovar, 1 mlýn, 3 hostince, 3 obchody smíšeným zbožím, 3 řezníci, 2 kováři, 1 truhlář, 1 pekař, 1 obuvník, 1 sedlář, 1 kolář, 1 holič, 1 pokrývač, 4 tesaři, 2 krejčí, 1 porodní asistentka a několik zedníků. Byly tu 2 spořitelní spolky, tělocvičná jednota Sokol a sbor dobrovolných hasičů. Ještě 3 hokynáři, 1 automobilová doprava. Škola byla šestitřídní obecná, kostel řím.katol. a fara, poštovní a telegrafní úřad, četnická stanice o 2 mužích.

Ostatní osady: Mladovice 27 domů, 1 smíšený obchod, hostinec a mlýn. Kamenná Lhotka 20 domů, 1 pokrývač, 1 bednář. Věžničky 20 domů, 2 obchodníci dobytkem. Pazderná Lhotka 8 domů. Kondratice 5 domů. Polívka 2 domy, z toho 1 hájovna lesní. Peklo 3 domy. Leč 5 domů. Výměra celé katastrální obce byla 1174 ha.

Jak v Ottově slovníku naučném.

Popovice - farní ves v Čechách, hejtmanství a okres Benešov, pošta Postupice. V roce 1890 měla ves 70 domů a 603 obyvatel. V obci byl (a doposud je) kostel sv. Jakuba z roku 1781. Byla zde obecná škola se 6 třídami.
Dominantou obce je zámeček (přestavěná vodní tvrz) s poplužním dvorem a lihovarem Zdeňka ze Šternberka.
 
Ottův slovník naučný

Vodní tvrz v Popovicích

Západně od kostela v Popovicích stojí při mlýnském rybníku, jehož voda jindy příkopy okolo tvrze nadýmala, stavení v 18. století přestavěné.

Skládá se ze tří křídel přiléhajících k sobě tupými úhly a zadní stranu skrovného dvora uzavírá stará hrubá zeď. Přízemi zachovalo starožitnou způsobu, okna jsou kamennými veníři vroubena, dveře do končitého oblouku sklenuté a pod tím vším jsou prostranné sklepy. V prvním patře bývaly vysoké světnice, z nichž některé jsou pusté. Nejzajímavější z nich jest prvotní stará tvrz, nárožní pokoj, starožitným způsobem klenutý a při něm stará komora, obsahující rozličné tajné skrýše ve zdech a klenutích.

Nejstarší známý držitel a patron kostela byl Ondřej, který žil v 1etech 1354-1375. Roku 1370 založil s Bohunkem z Tehova stálou mši při zdejším kostele a byl nazýván pánem hradu.  Po něm následoval neznámý držitel, od něhož koupil Popovice král Václav pro Reuvalda z Ústupenic za jeho služby. Od něho je dostal roku 1393 jeho syn Reuvald. Ale zanedlouho je koupil zase král Václav a daroval je roku 1400 klášteru Zbraslavskému. Avšak i ten Popovice po krátkém držení prodal. V letech 1402 až 1414 je vlastnil Václav ze Všeradic, jenž sem v těch letech faráře podával. Po prudkých roztržkách, které měl s farářem, urovnán roku 1406 dne 5. listopadu na návsi v Popovicích. Každý z nich přikázán do svých mezí a faráři mimo to uloženo sloužiti mši na tvrzi, kdyby pán si toho přál a dovolení k tomu dosáhl.

V pamětech se vypravuje, že Mikuláš z Husi roku 1420 tvrze Popovic dobyl a odtud k Leštnu (dnes Líšnu) táhl. Obyčejně se to vykládá na naše Popovice. Roku 1440 seděl tu nějaký Janek, jenž byl r. 1448 při dobytí měst Pražských.

Snad také sem patří Oldřich z Popovic, jenž držel roku 1450 s jednotou Poděbradskou. Nedlouho potom usadili se tu Popovští z Bezejovic. V řadě známých je první Jan roku 1488 a druhý Přech  r. 1526. Tento si roku 1542 Popovice v obnovené desky zemské vložil a roku 1548 několik vesnic v okolí přikoupil. Přech zemřel nedlouho po r. 1549, zůstavil dceru Mandalénu, která byla vdána za Kryštofa Skuhrovského z Skuhrova. Po její smrti dědili po ní dcery Anna a Barbora a synové Václav (zemřel r. 1574), Smil, Mikuláš (zemřel r. 1570), Oldřich. Ti, kteří z nich byli živi zůstali a Jan Vchynský jako dědic Mikulášův prodali Popovice (1574) Šebestiánovi z Říčan. Tento byl dobrý hospodář , jenž kolik vesnic v okolí získal. Po jeho smrti Jan syn r.. 1594 Popovice ujal a k zaplacení jich některé vesnice odprodal. Jan psal se pak nejstarším a zemřel okolo roku 1620 zastaviv vdovu Reginu ze Skuhrova (druhou manželku) a syny Oldřicha, Václava a Heřmana.

Tito prodali Popovice roku 1628 Markétě rozené Vrchotické z Loutkova, manželce Oldřichově a tato zase roku 1630 Krystianovi svobodnému pánu z Ilova, jenž je držel nedlouho; neb roku 1634 s jinými přívrženci Valdštejnovými zavražděn.  Statek Popovice pak postoupen roku 1639 vdově po něm Anně Albertině opět vdané Briaumontové rozené hraběnce z Fyrstemberka proti zaplaceni dluhů 19.506 k. m. obnášejících. Avšak že paní tato nebyla s to úkol tento vykovati, prodány Popovice (1653) Jiřímu Šťastnému Jaroslavovi Vítovi ze Rzavého, avšak od toho puštěny hned r. 1654 Anně Celárové rozené Kořenské z Terešova.

Dědici této stali se vnukové její, a Popovic zejména starší z nich František Albrecht Manerbio de Mantua (1659) a ten pak prodal je roku 1663 Janovi Vilémovi z Gerštorfu. Tento zemřel po roce a dědici stali se vnukové a vnučky jeho (Jana Bzenského z Prorubě a Anny Marie z Gerštorfu děti a bratr a sestra Vlkové z Kvítkova); ti prodali Popovice Janovi Jiřímu Olbramovi Brandlinskému  ze Štěkně. Tento jej držel do smrti a po něm (asi do roku 1681) synové Jan Rudolf a Leopold. Když tento roku 1687 zemřel, následoval onen sám a byv roku 1699 do stavu panského povýšen, seděl tu až do roku 1723. Tehdy koupil Popovice Rudolf z Bynu pro svou manželku Johanku rozené hraběnce Bredovou. Tato prodala Popovice řádu  křížovníků s červenou hvězdou (1732) a těm patřily do r. 1797. Toho roku připojeny k Jemništi.

 
August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze v Čechách

Webové stránky používají cookies., na web. stránkách běží scripty, které umožní vlastníkovi web. stránek získávat statistická data o uživatelích webu (např. Google Analytics, Facebook Pixel a SKlik). Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.

  Skrýt tuto informaci