CHOPOS

Sýkora modřinka

Podrobnosti
Kategorie: Ptačí stezka (CHOPOS)
Zveřejněno: 15. 6. 2016 19:50
Napsal Anna Půtová
Zobrazeno: 4488

Parus caeruleus (GPS: N 49°47,462´ E 14°49,723´)

poznávací znaky: Obývá lesy, parky a zahrady a častá je ve městech. Mnohdy se zavěšuje hlavou dolů na větvičky a čile se pohybuje. Má malou hlavu zataženou mezi ramena, černý oční proužek a týl, výrazná je modrá čepička na bílé hlavě. Zespodu je žlutá, křídla má modravá.

FOTOGRAFIE

HLAS

biologie: Hnízda si staví v dutinách nebo budkách. Vejce má bílá s červenohnědými skvrnami. Modřinka je stálá. Živí se hmyzem, semeny či lojem na krmítku.

ekologický význam: Spolu s dalšími druhy se podílí na regulaci populací hmyzu a dalších bezobratlých. Na zahradě významně přispívá k potlačování hmyzích škůdců.

zajímavosti: Jeden pár sýkor hnízdících na zahradě přinese svým devíti mláďatům během devatenáctidenní hnízdní péče asi 7500 úlovků hmyzu. V případě používání pesticidů na zahradě však díky tomu ptáci hynou, jelikož se v nich kumuluje jed obsažený v jejich potravě. Snadno zahnízdí v ptačí budce a uvidíme jí i v zimě na krmítku.  

jak pomoci sýkorám: Ponecháním keřů v krajině, parcích a zahradách, poskytnutím budek a přikrmování na krmítku zejména při sněhové pokrývce a koncem zimy.

Sýkora koňadra

Podrobnosti
Kategorie: Ptačí stezka (CHOPOS)
Zveřejněno: 15. 6. 2016 19:50
Napsal Anna Půtová
Zobrazeno: 3395

Parus major (GPS: N 49°47,441´ E 14°49,814´)

poznávací znaky: Obývá lesy, parky a zahrady, je častá ve městech, odváží se blízko k člověku. Je to naše největší sýkora s typickým žlutým spodkem s černým pruhem uprostřed. Má lesklou modročernou hlavou s bílými skvrnami na tvářích, šedozelený hřbet a tenké bílé pásky v modrošedých křídlech.

FOTOGRAFIE

HLAS

biologie: Staví si hnízda v dutinách, větracích šachtách a budkách. Vejce má bílá s červenohnědými skvrnami. Je stálá. Živí se hmyzem, semeny či lojem na krmítku.

ekologický význam: Spolu s dalšími druhy se podílí na regulaci populací hmyzu a dalších bezobratlých. Na zahradě významně přispívá k potlačování hmyzích škůdců.

zajímavosti: Sýkory jsou častými obyvateli ptačích budek (sýkorníků). Nabídku hnízdních možností (vyvěšení budek) oplácí požíráním hmyzu zejm. larev zahradních škůdců. Budky je třeba pravidelně kontrolovat a pokaždé na podzim vyčistit, jinak se v nich hromadí parazité ptáků nebo je osídlí hmyz (např. sršni). Uvidíme jí i v zimě na krmítku.

jak pomoci sýkorám: Ponecháním keřů v krajině, parcích a zahradách, poskytnutím budek a přikrmování na krmítku zejména při sněhové pokrývce a koncem zimy.

 

Střízlík obecný

Podrobnosti
Kategorie: Ptačí stezka (CHOPOS)
Zveřejněno: 15. 6. 2016 19:50
Napsal Anna Půtová
Zobrazeno: 3559

Troglodytes troglodytes (GPS: N 49°47,521´ E 14°49,522´)

poznávací znaky: Jde o typický druh lesů, parků či zahrad. Má krátké kulaté tělo se vztyčeným ocasem a delší zobák. Žije skrytě, proplétá se často v křovinách či hromadě větví. Svrchu je červenavě hnědý, zespodu hnědavě bílý s jemnými tmavšími vlnkami.

FOTOGRAFIE

HLAS

biologie: Střízlík si staví hnízdo, které je kulovité, asi 15 cm v průměru a je spletené z jemných větviček a mechu. Hnízdí nízko nad zemí v křoví, pod převislými břehy potoků nebo v hromadě roští. Vejce jsou široká bílá s červenohnědými skvrnkami. Je stálý. Živí se hmyzem a jeho larvami.

ekologický význam: Spolu s dalšími druhy se podílí na regulaci populací hmyzu a dalších bezobratlých. Na zahradě přispívá k potlačování hmyzích škůdců.

zajímavosti: Jelikož se střízlík často zdržuje na zemi či v nízkých keřích, největší hrozbou pro něj jsou v okolí sídel kočky.

jak pomoci střízlíkům: Zachováním a rozvojem křovin či poskytnutím hromady větví na pozemku – střízlík v nich skrytě pobývá i hnízdí.

Strnad obecný

Podrobnosti
Kategorie: Ptačí stezka (CHOPOS)
Zveřejněno: 15. 6. 2016 19:50
Napsal Anna Půtová
Zobrazeno: 2313

Emberiza citrinella (GPS: N 49°47,446´ E 14°49,756´)

poznávací znaky: Jde o typický druh otevřené zemědělské krajiny s rozptýlenou zelení. Ke zpěvu sedává na vyvýšených posedech – osamělém stromě či kůlu, není příliš plachý, má tělo velikosti vrabce a silný zobák, s oblibou se koupe a pije v loužích, potravu sbírají často ze země, samci mají citronově žlutou hlavu s nahnědlými lícemi a žlutavou spodinu těla, samice je mnohem méně žlutavá, svrchní strana těla je hnědě žíhaná, jeho hlas „ci-ci-ci-ci-ci-ci-cííí“ lze slyšet v mnoha oblastních dialektech (nářečích).

FOTOGRAFIE

HLAS

biologie: u nás stálý, hnízda si staví z větviček a trávy nejčastěji na zemi, vejce jsou šedobílá s tmavými kresbami či skvrnami, živí se hlavně semeny trav, na jaře a v létě i hmyzem, plži či žížalami

ekologický význam: Spolu s dalšími druhy se podílí na regulaci populací hmyzu a dalších bezobratlých v zemědělské krajině. Napomáhá rostlinám v rozšiřování semen. Jeho zpěv je neodmyslitelnou zvukovou kulisou krajiny českého venkova.

zajímavosti: Ačkoliv do nedávna patřil strnad obecný v České republice k nejhojnějším druhům, poslední dobou se zde relativně rychle snižuje jeho početnost a stejně tak ve zbytku Evropy. Na vině je zcelování pozemků, ubývání křovinatých remízů, intenzifikace a chemizace zemědělství (pesticidy, průmyslová hnojiva, mořené osivo) a masívní pěstování řepky olejky na místo obilovin. Josef Jungmann napsal „Když se strnadi hnízdí, samcové řevniví vyštipují násilně soumily své.“ Odtud tedy zřejmě pochází slovní spojení vystrnadit někoho.

jak pomoci strnadům: Zachovat, udržovat a obnovovat rozptýlenou zeleň v zemědělské krajině, podporovat pestrou nabídku potravních zdrojů a minimalizovat používání pesticidů, zejména na okrajích polí.

Červenka obecná

Podrobnosti
Kategorie: Ptačí stezka (CHOPOS)
Zveřejněno: 15. 6. 2016 19:50
Napsal Anna Půtová
Zobrazeno: 2666

Erithacus rubecula (GPS: N 49°47,502´ E 14°49,593´)

poznávací znaky: Je to typický druh listnatých lesů, parků či zahrad s hustším porostem a otevřenými místy. Poskakuje se svěšenými křídly po zemi a uklání se. Má tenké delší nohy, někdy bývá načepýřená a pak vypadá kulatá. Zbarvení je svrchu hnědavé a zespodu světlé, má charakteristický cihlový podbradek od tváří až po hruď. Mláďata nemají červený podbradek.

FOTOGRAFIE

HLAS

biologie: Červenka si staví hnízda ze suchého listí a mechu v puklinách, dutém pařezu či v budce. Vejce jsou skořicově tečkovaná. Je stálá. Živí se hmyzem, plži a červy.

ekologický význam: Spolu s dalšími druhy se podílí na regulaci populací hmyzu a dalších bezobratlých. Na zahradě přispívá k potlačování hmyzích škůdců.

zajímavosti: snadno zahnízdí v ptačí budce a uvidíme jí i v zimě na krmítku

jak pomoci červenkám: Ponecháním keřů v krajině, parcích a zahradách, poskytnutím budek a přikrmování na krmítku zejména při sněhové pokrývce a koncem zimy.

 

Brhlík lesní

Podrobnosti
Kategorie: Ptačí stezka (CHOPOS)
Zveřejněno: 15. 6. 2016 19:50
Napsal Anna Půtová
Zobrazeno: 3101

Sita europaea (GPS: N 49°47,530´ E 14°49,499´)

poznávací znaky: Je to typický druh smíšených lesů, parků či zahrad a jediný ptačí druh u nás, který se běžně pohybuje hlavou dolů. Potravu si hledá převážně pod kůrou stromů a proto jej uvidíme nejčastěji šplhat po kmeni trhavými pohyby. Svrchu je modrošedý, zespodu naoranžovělý a má černý proužek přes oko. Má typický obrys, krátký ocas, velkou hlavu i zobák a silné nohy.

FOTOGRAFIE

HLAS

biologie: Brhlík hnízdí v dutinách stromů nebo i budkách. Vchod do hnízda si zpravidla obezdívá tvrdnoucím jílem. Vejce má bílá, hnědě skvrnitá. Je stálý. Živí se hmyzem, semeny a oříšky.

ekologický význam: Důležitý predátor podkorního hmyzu (zejm. larev).

zajímavosti: Do záhybů kůry brhlík upevňuje ořechy, které pak svým silným zobákem rozbíjí z boku. V zimě jej uvidíme i na krmítku.

jak pomoci brhlíkům: Brhlíkům v lese svědčí ponechání starších i odumřelých stromů ve který se vyvíjí hmyz a jsou nebo mohou být vytvořeny dutiny. Rovněž přikrmováním na krmítku zejména při sněhové pokrývce a koncem zimy.

Koordinátor sociální práce

Podrobnosti
Kategorie: Koordinátor sociální práce (CHOPOS)
Zveřejněno: 19. 6. 2019 16:19
Napsal Anna Půtová
Zobrazeno: 1717

    

Projekt „Koordinace sociální práce v mikroregionu CHOPOS“, reg. č. CZ.03.2.65/0.0/0.0/16_047/0009852

 

KOORDINÁTOR SOCIÁLNÍ PRÁCE

 

Vážení občané, dobrovolný svazek obcí CHOPOS vytváří od 1. 6. 2019 na svém území podmínky pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb občanů našich členských obcí. Tuto činnost vykonává koordinátor sociální práce, který má k tomu vydaná pověření od starostů všech obcí.

Osobou koordinátora je Mgr. Pavel Goby, na kterého se můžete obracet se svými dotazy na řešení vašich různých složitých či nenadálých životních situací nebo situací vašich blízkých. Takové situace mohou potkat kohokoliv z nás, a proto je koordinátor připraven vám poradit a pomoci v jejich řešení. Koordinátorovi můžete zavolat nebo napsat mail, domluvit si schůzku buď u sebe doma, na obecním úřadě, nebo kdekoliv jinde, kde vám to bude vyhovovat.

 

Kontaktní údaje na koordinátora:

Mgr. Pavel Goby, kancelář Křižíkova 1424, 256 01 Benešov, telefon 601 376 380, mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Více informací se dozvíte z přiloženého letáčku zde

Plakát publicity

 

                                                        

 

 

 

Informace

Webové stránky používají cookies., na web. stránkách běží scripty, které umožní vlastníkovi web. stránek získávat statistická data o uživatelích webu (např. Google Analytics, Facebook Pixel a SKlik). Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.

  Skrýt tuto informaci