Fotbalisté klopýtli v boji o první příčku. Postup již nedrží ve svých rukou
- Podrobnosti
- Kategorie: Aktuality TJ Sokol (Ostředek)
- Zveřejněno: 16. 5. 2017 18:58
- Napsal Ostredek2
- Zobrazeno: 1652
FK Soběhrdy B - Sokol Ostředek 2:2 (1:1)
Netradičně v neděli odpoledne jsme cestovali do Soběhrd sehrát tradiční derby. V Soběhrdech většinou domácí hostí soupeře v dopoledním čase, nakonec však z interních důvodů na jejich straně byl výkop zápasu posunut na lidštější 17. hodinu. Na místě nás překvapilo hrbolaté vyběhané hřiště, které jistě není příliš reprezentativní při zápasech domácího A-teamu v okresním přeboru. Bylo jasné, že krotit skákající míč na tvrdém povrchu bude i lepším fotbalistům z nás činit jisté potíže. Chtěli jsme se však i tak soustředit na naši kombinační hru a zápas vyhrát. Ostatně nic jiného nám ani nezbývalo, protože den předem Václavice přejeli slaboučké Bukovany.
Do Soběhrd cestoval prakticky celý kádr. Borinovi se v kabině hlásilo 17 hráčů. Chyběl pouze dlouhodobě zraněný Lukáš Uršic a Fanda Nerad. Mohli jsme tedy nasadit téměř nejsilnější sestavu. Obrana začala ve svém tradičním jarním složení. Totéž se dá říci o záložní řadě, Milan Škvor s Petrem Floriánem již tvoří pevný střed naší sestavy a na stranách si Zdenda Měchura s Edou Sidorem také drží standardní výkonnost. V útoku pak začal Standa Svoboda a Eda Špalek s tím, že budou pravidelně rotovat na hřišti s Kubou Horákem.
Utkání jsme začali skvěle. Už ve 2. minutě dostal přihrávku do vápna Petr Florián a křížnou střelou krásně prostřelil domácího brankáře. To bylo přesně to, co jsme v tomto utkání potřeboval. Rychle se uklidnit vstřelenou brankou a potom trpělivou hrou nutit domácí k chybám. Ve 14. minutě bohužel musel ze hřiště odkulhat se zraněným kolenem Jim Kapal a v nastálém zmatku, když nám příliš dlouho trvalo střídání, jsme lehkovážně nabídli Soběhrdům vyrovnání. Centr do vápna umístil pod víko nedostatečně pokrytý útočník Murgač. Pomyslné máslo na hlavě měli tentokrát oba bratři Škvorové. Vzájemné pohledy už rozhřešení situace nepřinesly, chyba zůstane v rodině. Do konce poločasu se nám pak dařilo držet míč na polovině soupeře, dostávali jsme se i do slibných brankových příležitostí. Většinou však naše pokusy končily na hradbě těl bránících hráčů nebo v rukavicích dobře chytajícího Kováře. Do kabin se tedy šlo za stavu 1:1.
Druhou půli jsme začali ve stejné sestavě jako poločas první. Pouze do útoku vedle Edy Špalka naskočil Kuba Horák. Stále jsme měli více ze hry a příliš jsme domácí do ohrožení naší branky nepouštěli. Kombinace dopředu nám však poněkud vázla. Útoky často postrádaly nápad nebo moment překvapení. Několikrát jsme míč dovezli až do rohu hřiště, ale už jsme nedokázali přenést hru nebo nebezpečně odcentrovat. Nabízeli jsme tak domácím nebezpečné protiútoky, které hasila často neúplná obrana. Přesto jsme se po hodině hry dočkali kýženého gólu. Po dobře zahraném roku se dobře ve vápně zorientoval Jenda Muller a míč vyražený Kovářem z blízka dotlačil do brány. Kapitán pozvedl na chvíli prapor svého psychicky unaveného mužstva. Přesto se takové vedení dále jevilo poněkud vachrlatě. Domácí tým byl dopředu nebezpečný a před koncem zápasu mu někteří naši obránci dost pomáhali naprosto amatérskými chybami. Zuby nehty jsme zápas tlačili ke svému konci. Možnost rozhodnout pak dostal v 75. minutě Eda Sidor, který se prokličkoval do vápna, položil si i brankáře a pak naprosto nepochopitelně napálil tyč prázdné branky. To je prostě chyba, která se rovná vstřelenému vlastnímu gólu. V 90. minutě jsme pak byli po zásluze potrestáni. Když jsme ani na třetí pokus nedokázali důrazně odehrát míč do bezpečí a místo toho nabídli dva nebezpečné rohy soupeři, podařilo se Soběhrdům z posledního rohu protlačit míč do branky. Našim fotbalistům nezbylo už nic jiného než svěsit hlavy.
V honbě za postupem jsme výrazně klopýtli, bohužel svou vlastní lehkovážností. Nyní již nemáme první místo ve svých rukou a musíme čekat na ztrátu Václavic. Hlavně se ale musíme zamyslet nad vlastní hrou a přístupu k zápasům. Jsme upachtění v útoku a v obraně děláme triviální chyby. Zatímco soupeř, kterému dovolíme za celý zápas dvě šance, obě promění, naše mužstvo se na každý gól strašně natrápí. V kabině pak útok obviňuje obranu a obrana zase útok. Musíme se semknout a táhnout za jeden provaz. Přistoupit k dalším zápasům s pokorou a rvát se o každý míč. Bojovnost je to, co nám v této fázi sezóny schází. Příští týden přijedou do Ostředka Přestavlky a bude nutné naplno bodovat. Sami víme, že to s nimi nikdy nejde lehce. Takže hlavy nahoru a bojovat!
Sestava: Škvor J. - Fiala, Krejcárek, Kapal, Müller - Měchura, Florián, Škvor M., Sidor - Svoboda, Špalek E.
střídali: Horák, Procházka, Kanchyi, Sedlmaier, Vildman, Budka
Kamil Krejcárek
