Závěrečný účet obce za rok 2017
Výkaz zisku a ztráty za rok 2017
Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu za rok 2017
Rozvaha 2017
Příloha 2017
Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření obce za rok 2017
Závěrečný účet městyse za rok 2016
Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření městyse za rok 2016
FIN 2016
Rozvaha 2016
Výsledovka 2016
Příloha 2016
Návrh závěrečného účtu městyse za rok 2016
Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření městyse za rok 2016
Výkaz zisku a ztráty 2016
Rozvaha 2016
Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu 2016
Příloha 2016
Závěrečný účet městyse Český Šternberk za rok 2015
Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření městyse Český Šternberk za rok 2015
Závěrečný účet městyse Český Šternberk za rok 2014
Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření městyse Český Šternberk za rok 2014
| Starostka městyse | Ing. Iveta Bártová |
| Místostarosta městyse | Roman Plachý |
| Předseda finančního výboru | Robert Stehlík |
| Členové finančního výboru | Jaroslava Jindráková |
| Beno Uhlich | |
| Předsedkyně kontrolního výboru | Martina Uhlichová |
| Členové kontrolního výboru | Andrej Suchánek |
| Věra Vašáková |
Zastupitelé:
Ing. Iveta Bártová
Roman Plachý
Ing. Vít Vošvrda
Robert Stehlík
Martina Uhlichová
Ing. Jaroslava Jindráková
Ing. Petr Houžvička
Obec vznikla v průběhu 13. století jako podhradí českého Šternberku. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech z roku 1242, jako o městečku se o ní píše v roce 1654. Spolu s hradem se obec rozšiřovala až do své současné podoby. Roku 1901 byl slavnostně zahájen provoz na železniční trati, a český Šternberk se tak stal díky své historické hodnotě i dobré dostupnosti oblíbeným cílem mnoha turistů. Ve 20. letech minulého století byl na levém břehu Sázavy (severní část obce) přestavěn vodní mlýn, o jehož původní podobě pocházejí zprávy již z konce 16. století. Stavba mlýnu vydržela až do současné doby, avšak silně chátrá. K mlýnu byl v 70. letech vystaven i jez, který také ve své podobě stojí až dodnes. V současnosti se ve vesnici staví převážně rodinné domy na kopcovitých pozemcích na pravém břehu Sázavy.
Od 10. října 2006 má obec opět status městyse. Obyvatelé městyse mohou využívat veřejnou knihovnu a do nedávna i místní sokolovnu. Od roku 2012 je objekt využíván jako zázemí pro vodáckou turistiku. Vodáctví, tramping, aktivní turistika patří k Českému Šternberku stejně jako hrad s bohatou historií. Pro turisty zde bylo v roce 2002 zřízeno informační centrum, které až do roku 2011 provozoval vždy o letních prázdninách mikroregion CHOPOS. Pro příliš vysoké provozní náklady bylo však uzavřeno.
Na nádvoří hradu český Šternberk končí Naučná stezka rytíře Jana Kryštofa Šice, která vede z městyse Divišov přes vesničky Měchnov a Brtnice.
Otevírací doba:
| duben, říjen | so, ne, sv. | 9:00 - 17:00 |
| květen, září | út - ne | 9:00 - 17:00 |
| červen | út - pá | 9:00 - 17:00 |
| so - ne | 9:00 - 18:00 | |
| červenec, srpen | út - ne | 9:00 - 18:00 |
Poslední prohlídka začíná 45 minut před zavírací dobou
leden, únor, březen, listopad, prosinec na objednávku
Snad každý návštěvník Posázaví si prohlédl tento pěkný gotický hrad a seznámil se s jeho historií. Hrad byl založen okolo roku 1241 na vysokém skalnatém ostrohu nad řekou Sázavou Zdeslavem z rodu Divišoviců. Pojmenoval jej podle svého erbovního znamení, zlaté hvězdy, Sternberg. Pozdně gotická přestavba vzhled hradu pozměnila. Prohlídková trasa vede patnácti místnostmi, vesměs bohatě vybavenými stylovým nábytkem, obrazy a koberci. Návštěvník si zde může prohlédnout jedinečnou sbírku grafických figurek a rozmanitých filigránních předmětů, obrázkový rodokmen, sbírku historických střelných a sečných zbraní, uměleckého porcelánu a loveckých trofejí a mnoho dalších zajímavostí. V sezóně sem proudí tisíce turistů také turistickými a cyklistickými trasami. Dnes je hrad ve vlastnictví rodu Sternbergů.
Úkolem a dlouholetou tradicí této organizace je provozovat akvakulturu, chovat, chránit a lovit ryby, chovat a lovit vodní organismy, ochraňovat jejich život a životní prostředí. Zájem o rybářskou činnost je stále velký, a proto i členská základna roste. Někteří členové se úspěšně věnují sportovnímu rybaření. Odměnou za práci při brigádách a výlovech jsou krásné chvíle u vody prožité o samotě nebo s přáteli.
Podhradí českého Šternberka je občanské sdružení, jehož členové se snaží lidem přiblížit i podhradí hradu v českém Šternberku. Snaží se Český Šternberk představit nejen jako panské sídlo, ale také ve spojení s podhradím, s ne méně významným místem, kde se v historii také žilo a kde je i dnes možno strávit zajímavý den. Tím je například pravidelně pořádaný šternberský hrníčkový jarmark. První červencovou sobotu vyroste na náměstí řada stánků s rozličnými výrobky. Návštěvník má možnost si na místě prohlédnout zručnost umělců, nakonec i zakoupit řemeslem vonící výrobky.
Sbor dobrovolných hasičů byl v městysi Český Šternberk založen v roce 1891. Měl 23 členů činných a 10 členů přispívajících. Sbor byl založen do hasičské župní jednoty Podblanické. Sídlo sboru náleželo k c. k. okresnímu hejtmanství Benešov, c.k. obvodnímu soudu Vlašim a c.k. Poštovnímu úřadu Divišov. V té době bylo v obci 69 čísel popisných a 469 obyvatel
V prosinci roku 1893 byla za 500 zlatých na dlužní úpis zakoupena čtyřkolový stříkačka. V následujících letech byla s finanční pomocí obce pořizována potřebná výzbroj a výstroj. Majetek byl zapsán v inventární knize založené v roce 1903.
Stanovy Dobrovolného sboru hasičského v Českém Šternberku byly schváleny na zasedání obecního výboru dne 28. července 1891 a potvrzeny starostou obce a dvěma členy výboru. Tato vážená instituce se starala nejen o bezpečnost občanů a jejich majetku, ale vyvíjela i kulturní činnost. Založila knihovnu, kde zájemci našli literaturu odbornou i různé brožury a sborníky vydané jinými hasičskými sbory. Pořádala též taneční zábavy, na kterých se sešla celá obec.
Obzvlášť nepostradatelnými se zdejší hasiči stali po zavedení železnice v roce 1901, kdy od jisker z lokomotiv vznikaly časté lesní požáry.
Osvětový a společenský smysl měla Sborová pokladna potřební. O jejím založení doklad není, ale dochoval se pokladní deník vedený od roku 1946 a její činnost skončila měnovou reformou v r. 1953. Zůstatek 48,80Kčs nové měny byl převeden do sborové pokladny.
Velká oslava byla uspořádána při zakoupení motorové stříkačky 22. dubna 1931. Byla používána až do podzimu roku 1967.
V únoru roku 1969 dostali požárníci do užívání automobilovou stříkačku vyřazenou z používání v Praze. Novou automobilovou stříkačku CAS 25 Škoda 706 pak získali požárníci 31. března 1981. Stříkačku, která sloužila zdejšímu sboru od r. 1969 převzali do užívání požárníci v Drahňovicích.
Prozatím poslední velkou událostí pro celou obec byla oslava 90 let trvání sboru spojená s okresní soutěží požárních družstev dne 16. května 1981. Velkým organizačním úsilím především pana starosty Jindřicha Jonáše a jednatele pana Jiřího Havlína, za ochotné pomoci pánů velitele Jiřího Macháčka st., referenta prevence Jaroslava Moravce, hospodáře Miloslava Pařízka a strojníka Václava Vašáka, se podařilo naplnit dva dny soutěžením 14 požárnických sborů i zábavou. Cvičnou akcí byl hořící hrad. Hosty oslav byli zástupci požárnického sboru z Prahy a funkcionáři i soutěžící z okresu Kutná Hora. Celé akce, na kterou se sjelo asi 300 účastníků, byla natáčena televizí a zůstala obsáhlá fotodokumentace.
Další větší hasičskou akcí bylo okrskové cvičení v roce 1991.
V roce 1998 proběhlo cvičení, jehož úkolem byl zásah při požáru zdejšího hradu. Účastnilo se několik sborů z okolí Šternberka.
Každý rok je pořádán ples, který dává občanům příležitost k přátelskému setkání a oživení hasičských tradic v obci už více než stoletých.
Od konce druhé světové války počet obyvatel v obci stále klesá. V současné době je to 145 občanů, z toho je cca 45% důchodců. Tím je značně omezena možnost pro získání nových členů. Vzhledem k tomu, že v posledních letech značně poklesl zájem občanů pracovat pro spolky a dobrovolné organizace, došlo k určitému útlumu aktivit i ve sboru.
Přes tyto negativní vlivy se podařilo Sbor dobrovolných hasičů zachovat a členskou základnu tvoří 24 občanů. Z technických důvodů byla v letošním roce prodána 20 let stará automobilová stříkačka. Pro potřebu sboru bude zakoupena stříkačka vhodná k zapojení za traktor. Členové sboru jsou průběžně doškolováni při schůzkách v obci a zúčastňují se okrskových schůzí v Divišově.
Členská základna k 1. lednu 1999. Celkový počet 24 členů, z toho 1 žena.
Název: Hasičská kronika okresu Benešov
Vydalo:Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska okresu Benešov
Zpracoval: Členové komise historie při OSH pod vedením J. Maříka
prosinec 1999
Tělovýchovná jednota Sokol v Českým Šternberku byl založen v roce 1921. Brzy po jeho založení byla Dobrovolnou prací mnoha občanů postavena sokolovna a upraveno hřiště. Slavnostní otevření se všichni příznivci dočkali 28. června 1835. Na přání TJ převzala záštitu nad oslavou Rada městyse Českého Šternberka. Členové TJ Sokol se věnovali nejen cvičení a sportovním akcím, ale i účinně podporovali kulturní dění v obci. V padesátých letech přešel majetek Sokola na ČSTV. Tělocvičná jednota Sokol byla znovu zaregistrována 20.března 1995 jako součást župy Jana Žižky z Trocnova v Táboře. V témže roce převedl ČSTV nemovitý majetek Tělocvičné jednotě zpět.
Osobou pověřence : Monika Pávová, mail - Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
